Jan Bělíček: Když je soused terorista a i rozhovor o počasí se může proměnit v násilí

3. prosinec 2020
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Terorista

Teroristické útoky, výbuchy bomb v ulicích měst a v dopravních prostředcích jsme si v posledních letech zvykli spojovat především s islamistickými džihádisty. Dvě aktuální a významná literární díla nám ale připomínají, že to není tak dávno, co byl na denním pořádku terorismus především nacionálně-separatistický a evropský.

Román Vlast baskického spisovatele Fernanda Aramburu se na španělském literárním trhu stal neskutečným hitem. Prodalo se ho přibližně jeden milion výtisků, což zde rozhodně není běžné. Vlast se tak stala jakýmsi nástrojem celonárodního vyrovnání se s odkazem baskické teroristické organizace ETA, která v roce 2014 oznámila konec svého ozbrojeného boje.

Čtěte také

Román sice ve Španělsku vyšel už v roce 2016, momentálně ale kabelová televize HBO vysílá jeho seriálovou adaptaci, a materiál se tak dostává k trochu jinému publiku. Sledujeme v něm osudy dvou rodin z malého baskického městečka poblíž San Sebastianu, v němž mají separatismus a ETA veliký vliv.

Chudá rodina slévárníka Joxiana, ani domácnost jeho nejlepšího kamaráda, podnikatele Txata nejeví o politickou situaci větší zájem. Vše se ovšem změní, když se Joxianův syn připojí k teroristům a stane se zabijákem ETY. Txato dostává jeden výhrůžný dopis za druhým a městečko včetně jeho kamaráda Joxiana se od něj ze dne na den začne distancovat, protože odmítá platit tzv. revoluční poplatek. Txato ale nehodlá s teroristy vyjednávat a někdo jej zastřelí přímo před jeho domem. Právě kolem této vraždy se celý příběh románu Vlast točí a my pozorujeme, jak se s tímto traumatem vyrovnávají členové obou rodin.

Čtěte také

Velmi důležitou součástí podmanivého kouzla literárního textu Fernanda Aramburu je jeho originální forma, kterou seriál zachytit nedokáže. Román Vlast je složený ze 126 krátkých kapitol, z nichž málokterá překročí délku pěti stran. V těchto kapitolách se objeví fragmentární výjevy ze života jednotlivých členů obou rodin.

Tyto fragmenty na sebe ale nenavazují časově, ani tematicky. Čtenář musí složitě zjišťovat, kde v příběhu se momentálně nachází a o jakých souvislostech je zrovna řeč. Ze čtenářsky náročné formy ovšem Aramburu dokázal vytvořit strhující četbu, která člověka jen tak nepustí. Seriálová adaptace ovšem takto radikálně s vyprávěním nepracuje a nabízí mnohem konvenčnější podívanou.

V obou případech mně ale zarážela jedna věc. Pokud se na svět dívá perspektivou obětí, dokáže Fernando Aramburu zachytit velmi sofistikované a ambivalentní emoce a psychologické pohnutky. Jakmile mluví o životních osudech a motivacích separatistů, jeho pozoruhodná empatie je najednou pryč.

Čtěte také

A právě v tom ho překonává jiná literární novinka věnující se evropskému terorismu, která nedávno vyšla také česky – mluvím o románu Mlíkař spisovatelky Anny Burns. Díky Mlíkaři se Anna Burns v roce 2018 stala první severoirskou spisovatelkou, která získala nejprestižnější britskou literární cenu Man Booker Prize.

Román popisuje atmosféru v hlavním severoirském městě Belfastu v období takzvaných Problémů – tedy krvavého konfliktu mezi loajalisty a irskými republikány, a to perspektivou osmnáctileté dívky. Kromě sexuálního obtěžování a násilí, které je v podstatě hlavním tématem této knihy, Mlíkař skvěle vystihuje, jak se v podobně polarizované, až válečné situaci může v politické gesto velmi jednoduše proměnit takřka cokoliv – třeba nezávazná konverzace se sousedem nebo část motoru automobilu Bentley.

Čtěte také

Román Anny Burns ukazuje naprosto všední situace v povědomých, evropských kulisách, v nichž se ovšem dějí velmi temné a zneklidňující věci. Nepochopitelnou brutalitu terorismu tak stahuje zpátky na zem. Teroristou tady není jen nepochopitelně zlý a vyšinutý fanatik, ale soused odvedle, s nímž se každý den potkáváte. Na rozdíl od Fernanda Aramburu ale Anna Burns taky ukazuje, jak snadno se takovým fanatikem může člověk stát a jak složité je zachovat si v takto vyhrocené situaci zdravý rozum. Ostatně jak je možné teroru uniknout, když v něj může proměnit i neškodná konverzace o počasí?

autor: Jan Bělíček
Spustit audio