Jan Bělíček: Jak vypadá literární průmysl pohledem Afroameričanky?
Občas je poučné se na zdánlivě běžné situace podívat cizím pohledem. Platí to určitě i o literárním průmyslu.
Čtěte také
Napadlo vás třeba někdy, jak asi může vypadat literární provoz perspektivou afroamerické spisovatelky? Když se na něj podíváme jejíma očima, zjišťujeme, na jaké problémy naráží autoři, kterým samotný jejich původ klade překážky v kariéře.
Zasílat rukopisy do nakladatelství samozřejmě není jednoduché pro nikoho. Z rukou v tu chvíli pouštíte kus života a často záleží na vám zcela neznámých lidech, jak s ním naloží. Ve většině případů to navíc dopadne špatně a nikdo neprojeví zájem.
Afroamerická fantasy spisovatelka Nora K. Jemisinová ale tuto situaci popisuje ještě jinak. Nejčastější odpovědí nakladatelství byla v těchto případech prý věta: „Děkujeme, ale jednoho černošského autora už máme.“ Jak na taková slova vůbec reagovat? Nenajdeme v nich žádné hodnocení, připomínky ke stylu nebo propracovanosti děje. Jen suché konstatování, že rasové požadavky doby už nakladatelství naplnilo, a textem se proto nemá smysl dál zabývat. A s touto zkušeností evidentně není Jemisinová sama.
Čtěte také
Na rozdíl od jiných autorů a autorek to ale pro Noru K. Jemisinovou dopadlo dobře. Stala se první afroamerickou spisovatelkou, která získala nejprestižnější žánrovou literární cenu Hugo v kategorii nejlepší román. Stalo se to v roce 2016 a odnesla si ji za první díl fantasy trilogie Zlomená země.
Próza Páté roční období se tak stala prvním takto oceněným afroamerickým románem celých 37 let poté, co třeba slavná Octavia Butlerová vydala svůj pozoruhodný román Spříznění, v němž pomocí prostředků sci-fi literatury zpřítomňuje dějinné trauma amerického otrokářství.
Pozoruhodný příběh Nory K. Jemisinové tím ale neskončil a pro stejné ocenění si přišla i v letech 2017 a 2018, a to za druhé a třetí pokračování stejné trilogie. A na světě bylo další prvenství. Nikomu jinému se v historii nepodařilo tuto cenu získat hned třikrát po sobě. Letos na podzim navíc Páté roční období zařadil britský Guardian mezi stovku nejlepších knih 21. století.
Čtěte také
Konzervativní fanoušci sci-fi a fantasy literatury ji za to všechno nenávidí a považují ji za přeceňovanou autorku protěžovanou ideologií politické korektnosti. Má to své důvody. V roce 2013 o sobě dala N. K. Jemisinová vědět zdrcující kritikou asociace Amerických spisovatelů science-fiction a fantasy literatury. Pustila se v ní do konzervativních názorů uvnitř organizace a upozornila na systematickou diskriminaci spisovatelů a spisovatelek neevropského původu. Vznikla tak jedna z největších literárních kauz posledních let.
Na protest proti názorům N. K. Jemisinové a několika dalších spisovatelů se zformovala skupina tzv. Smutných štěňátek, tedy autorů, kteří kritizovali, že vpád politické korektnosti do žánrové literatury ničí její kvalitu. Spisovatel Theodor Beale tehdy Noru K. Jemisinovou dokonce označil za „poloviční divošku“ a na povrch se dral špatně skrývaný rasismus Smutných štěňátek. Nejen kvůli tomu Asociace Amerických spisovatelů science-fiction a fantasy literatury Bealea nakonec vyloučila.
Tato kauza ovšem měla na fantasy a science-fiction literaturu ohromný vliv. Nakonec se ukázalo, že v ní skutečně nešlo jen o politickou korektnost. Autoři a autorky neevropského původu totiž dokázali trochu zkostnatělým a unaveným schématům literární fantasy vdechnout nový život.
Čtěte také
Vnesli do ní imaginaci africké mytologie jako třeba spisovatelka Nnedi Okoraforová, nebo do svých fantazijních světů dokázali zapojit tak nečekané prvky jako otřesy tektonických desek nebo seismologii jako právě Nora K. Jemisinová. Obě autorky už dnes díky nakladatelství Host znají i čeští čtenáři.
A jak se proměnila situace afroamerických spisovatelů? Přestala je velká nakladatelství odmítat s tím, že nějakého toho černošského autora už mají? Ti nejlepší z nich prostor určitě dostávají. Ale jak Nora K. Jemisinová vtipně poznamenala v jednom rozhovoru, diskriminace v literárním průmyslu skončí teprve tehdy, až spisovatelům neevropského původu začnou v nakladatelstvích vycházet i knihy průměrné a špatné.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
