Jak udržet civilní život v historických centrech měst? Pandemie dopady turismu pouze dočasně potlačila
Turismus a také komerční atraktivnost historických center způsobují mizení běžného života místních obyvatel. Od skutečnosti, že schází byty pro dlouhodobě bydlící, stejně jako přítomnost všech sociálních vrstev, se odvíjí další deficity. Chybí veřejná vybavenost – obchody s potravinami, služby, školy, školky a podobně, jejichž absence způsobuje další odliv bydlících.
S bydlícími lidmi a sociální pestrostí mizí z ulic civilní každodenní děje. Mohli jsme si to uvědomit právě v čase pandemie, například při procházce pražskou Malou stranou. Na ulicích se objevili rodiče s dětmi, před okénky s výdejem jídla a pití, (kde lockdown srazil ceny, které jsou zde jindy nedostupné, na přijatelnou rovinu), seděli studenti, staří lidé, rodiny. Osazenstvo veřejného prostoru se kompletně proměnilo a s ním i způsob jeho užívání, což ve výsledku proměnilo i podobu veřejného prostoru samotného.
Je řada možností, jak napomoci udržení přirozeného života v památkových centrech. Jednou z nich je způsob nakládání s budovami v centru. V obou následujících příkladech se jedná o církevní stavby, proto asi není náhoda, že to, co mají společného, jsou hodnoty, které reprezentují. A všechny – například skromnost, vážnost, civilnost, tolerance, zodpovědnost, či kontinuita, mohou být reprezentovány také formou a obsahem architektury.
Čtěte také
Dominikáni spravující barokní klášter v Husově ulici v Praze, si už před lety dali za cíl otevřít se víc společnosti. Součástí tohoto společenského a duchovního otevření jsou i postupné architektonické úpravy, jejichž autorem je Josef Pleskot. Zahrnují nové vstupy pro veřejnost, nový foyer, kde se pořádají výstavy i komorní kulturní akce, otevření barokního refektáře pro setkání kulturní platformy Dominikánská 8, nová fortna, hovorny, či knihkupectví. A jazyk architektury – například úspornosti výrazu při bohatosti obsahu – zde reprezentuje také hodnoty správců domu.
Dům Unitaria společnosti českých unitářů v Karlově ulici v Praze, původně barokní palác, byl přestavován již od 30. let. K další revitalizaci dochází v současnosti pod vedením architektonického atelieru MCA. Dochází k rekonstrukci dlouho nevyužívaných bytů, či revitalizaci a vznik nových prostor pro veřejnost: kavárny s čítárnou, či Čapkova a Hašplova sálu. Objekt tak udržuje a obnovuje funkce bydlení, společenského setkávání a kultury. I zde jsou hodnoty ztělesněny také v architektuře. Dokonce i symbolika života vložená do detailu může reprezentovat poslání domu. Například nové obřadní předměty, které materialitou a elementárními tvary ztělesňují civilnost, prostotu, ale zároveň i výjimečnost a symbolizují význam setkávání.
Související
-
Dílo A. Gormleyho. Ke schopnosti porozumět jazyku prostředí okolo nás napomáhá i výtvarné umění
Vnímání je způsobem naší komunikace s prostředím a odehrává se tedy v jazyce. Jazyce, kterým k nám prostředí promlouvá a jazyce, ve kterém mu rozumíme.
-
Společnost vytěsňuje vědomí přítomnosti smrti. Jak se to podepisuje na prožívání našeho života?
Existence smrti je jedním z určujících rozměrů našeho bytí. A také nejsilnějších emočních a myšlenkových prožitků. Přesto se ji v moderní společnosti snažíme vytěsnit.
-
Zimoviště netopýrů, sklárna nebo galerie? Nádražní budovy nabízejí mnohá využití, nebourejme je
Proč nádražní budovy často chátrají, nebo jsou demolovány? A dokážeme pro ně najít nové využití?
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.