Jak se udržet ve hře? Být neustále otevřený novým věcem a fúzím, říká prezident Strun podzimu Marek Vrabec

Miloval jazzmany Keitha Jarreta či Milese Davise a chtěl se stát špičkovým bubeníkem. Studoval na teplické konzervatoři, měl při ruce soukromého učitele Alana Vitouše, brzy ale zjistil, že na hvězdnou dráhu nemá dostatek talentu. Na HAMU se proto vydal cestou managementu, na které ho podpořila i kniha o práci impresária od dlouholetého generálního manažera Metropolitní opery Rudolfa Binge. „Tehdy jsem pochopil, že spoustu dobrých věcí mohu vytvořit, aniž bych byl muzikant,“ říká Marek Vrabec, hudební manažer a ředitel festivalu Struny podzimu.

Laura Mvula vystoupila poprvé v Praze na festivalu Struny podzimu|foto:Petra Hajská, Struny podzimu

Chopil se hned první šance, která se mu v polovině devadesátých let naskytla. Tehdejší prezident Václav Havel chtěl v areálu Pražského hradu pořádat koncerty a hledal někoho, kdo by je uměl zorganizovat. Vrabec se v tandemu se spolužákem přihlásil a za pár týdnů už v ruce třímali kartičku s nápisem Kancelář prezidenta republiky, která jim otevřela dveře do Španělského sálu, jízdárny, míčovny či do hradních zahrad. „Dostali jsme svobodu a důvěru. Když jsme si naše plány obhájili a sehnali prostředky, nic koncertům nebránilo,“ vzpomíná. První zrealizovanou akcí byl koncert houslisty Gidona Kremera, který Španělský sál rozezněl v roce 1996. Z koncertů se stala tradice a festival se koná, byť na jiných pražských místech, dodnes.

Nápad, který přišel při joggingu

Marku Vrabcovi je letos padesát let, což znamená, že Struny podzimu organizuje půlku svého života. Letošní ročník, který potrvá od poloviny října do poloviny listopadu, bude mít slavnostní prolog s názvem Prague Sounds. Konat se bude na pontonu na hladině Vltavy a vystoupí na něm umělci s festivalem dlouhodobě spojení, například cellista Yo-Yo Ma, klavírista Brad Mehldau a zpěvák Ian Bostridge anebo hudebník, režisér a herec Jiří Suchý.

Čtěte také

Andreas Scholl a Tamara Halperin. Podívejte se na exkluzivní koncert pro festival Struny podzimu

Název i místo konání akce vychází z loňského speciálního anti-covidového koncertu houslisty Daniela Hopea. Na ideu vystoupení uprostřed prázdného města přišel Vrabec při pravidelném joggingu podél Vltavy, což ho, zpětně viděno, utvrdilo v přesvědčení, že pro udržení kontinuity jakékoliv kulturní akce je třeba být neustále invenční, otevřený novým věcem a fúzím a umět se adaptovat na nenadálé situace. Koronavirová doba donutila Vrabcův tým přemýšlet jinak než v zaběhnutém módu „vymyslet program – představit ho mecenášům a novinářům – začít prodávat lístky – odehrát koncerty.“

Ve Vizitce Marek Vrabec mluvil také o tom, proč první roky festivalu neměl žádnou vizi, co všechno si přivezl z pobytu v Americe, co ho trápí na českém uvažování nad kulturou a jak vzpomíná na festival Dvořákova Praha, v jehož čele několik let stál.