Jak jít dál, když jít dál nelze? Na německých pultech se objevil nový literární debut Stefana Hornbacha

Německý debut Den Hund überleben (Přežít psa) Stefana Hornbacha|foto:Nakladatelství Carl Hanser Verlag

Na prvních stránkách románu se Sebastianovi daří skvěle – je zrovna v Paříži, kde navštívil kamarádku. Velmi dobře se baví, dokonce prožije velmi příjemný one-night-stand. Je mu čtyřiadvacet a po cestě z Paříže do Gießen, kde bydlí ve studentském bytě, rekapituluje a konstatuje, že je na všechno připraven – svět mu leží u nohou. Jen jedna maličkost mu kazí jinak stále dobrou náladu – občasné cuknutí na boku, kdesi uvnitř jeho těla. 

Obvodní lékař ho pošle k radiologovi a ten po vyvolání snímku konstatuje: „Je to tumor.“ Nyní má Sebastian pouze jeden cíl: přežít. Odstěhuje se zpátky k rodičům a dělá vše pro to, aby se jeho cíl naplnil. Nepodléhá depresím, ani jednou si nepoloží otázku, kterou si v této situaci pokládá téměř každý: proč zrovna já? Naopak, často pojednává svou situaci se šibeničním humorem – například dá svým tumorům – jak se ukázalo jsou tři – jména dětí svého obvodního doktora – a občas je oslovuje. Po několikáté chemoterapii jim říká: „Jste už dospělé, nejvyšší čas odejít z domova!“

Čtěte také

Potřebuji pouze vzduch. Německá novinářka Hannah Lühmann přichází s literárním debutem Chvíle oddechu

Není a ani nechce být sám. Rodiče ho doprovázejí do nemocnice, jeho přítelkyně z dětství s ním pravidelně tráví čas a hlavně – je tu pes rodičů, který mu stále leží u nohou. Hornbach tiše a klidně vypráví o tom, kolik času najednou Sebastian má a co vše by rád dělal, ale bohužel se nemůže na nic soustředit, po každé další chemoterapii má méně sil a většinu dne prospí.

Autor nepíše o boji proti rakovině, i když připouští, že jde o proces s nejistým koncem.  Vynikající příběh o přátelství, rodině, mládí a nemoci. Stefan Hornbach vypráví samozřejmě a brilantně o životně důležitém.