Potřebuji pouze vzduch. Německá novinářka Hannah Lühmann přichází s literárním debutem Chvíle oddechu
Hannah Lühmann studovala v Berlíně a Paříži filozofii a pracuje jako zastupující vedoucí rezortu fejeton v deníku Welt. Během pandemie se jí podařila sepsat prozaická prvotina s názvem Auszeit – čili volně přeloženo Chvíle oddechu. Eva Novak knihu četla a přináší její recenzi.
Chvíle oddechu je doba, kterou tráví Henrietta se svou dlouholetou kamarádkou Paulou kdesi v lesích. „Ještě nejsem stará. Mám ještě čas. Potřebuji pouze vzduch. Vzduch a odstup, abych mohla dát leccos do pořádku. A to mohu dělat teď. Čím dál jdu, tím jasněji vše vidím.“ To jsou úvahy protagonistky románu Henrietty na jedné z prvních procházek lesem. Odjela s Paulou z města do chaty Paulina dřívějšího přítele. Chata stojí na samotě a obě se shodnou, že jde o ideální místo pro smutek, urovnání myšlenek a plánování budoucnosti.
Henrietta, nedávno třicetiletá, si je jistá, že všem okolo ní, ale především její přítelkyni Paule, všechno v životě vychází, vše se automaticky spojuje a zapadá do sebe. Ne vždy zcela optimálně, ale všichni žijí životy, které mají – alespoň pro ni při pohledu z venku – rozpoznatelný smysl.
Oproti tomu v Henriettině životě nevychází vůbec nic. Zcela evidentně se vždy rozhodne – pokud vůbec má tu možnost – pro to špatné. To v ní vzbuzuje pocit nejistoty a dokonce i studu a proto si většinu věcí nechává pro sebe. Mezi jeden z těchto nesdílených faktů patří například těhotenství. Otcem jejího budoucího dítěte je Tobias, kterého Paula označila za přinejmenším divného. Henrietta se rozhodne pro potrat a později zjistí, že se opět rozhodla špatně.
A najednou se objeví Tom – Paulin přítel – a příběh dostane zcela jiný spád. Ukáže se, že všechny procházky v přírodě a anylýzy rozhodnutí nic nepřinesly. Henrietta se rozhodne opět a neomylně pro to nesprávné. Tentokrát to ovšem bude mít dlouhodobější následky než smutek z nenarozeného dítěte.
Stále nemohu věřit, že se to opravdu stalo. A už vůbec nepochopím, že vždycky udělám přesně opak toho, co opravdu chci a co opravdu potřebuji.
Henrietta, hrdinka knihy Auszeit od Hannah Lühmann
Profesionálně a místy až s nesnesitelnou precizností pitvá Hannah Lühmann ve své literární prvotině sny a obavy jedné generace, té kolem třicítky. Generace, která má zdánlivě všechno, ale nedostává se jí toho podstatného – štěstí.
Související
-
Odchod z jednoho světa do druhého. Právě vyšel druhý román německé spisovatelky Judith Hermannové
Doma (Daheim) je titul nového románu známé německé autorky Judith Hermannové. Eva Novak knižní novinku četla.
-
Obsah, který se týká nás všech. Ferdinand von Schirach vydal knížečku s názvem Každý člověk
A opět je to Ferdinand von Schirach a jeho útlá knížečka, která v Německu podněcuje veřejné diskuze. Eva Novak komentuje.
-
Bestseler O lidech. Mít smlouvu s autorkou Juli Zeh znamená pro každé nakladatelství zaručený úspěch
Všechna klišé a předsudky, které měli obyvatelé měst proti těm, co bydlí na venkově a naopak vesničané proti měšťákům, se v novém románu Juli Zeh O lidech potvrzují.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
