Ivan Štern: Najměte si tajemníka
Sto let tomu je, kdy naše poslanecká sněmovna přijala zákon o osmihodinové pracovní době.
Pyšnila se, že s výjimkou Austrálie Československo je na světě první zemí, která osm hodin práce uzákonila.
Zpravodaj zákona poslanec Tayerle uvedl, že osmihodinová pracovní doba se u nás již dávno stala skutečností. Zákon, že je nutný hlavně tam, kde lidé nemají odborové zastání. Třebas služebné anebo pomocnice v domácnosti.
Pochybnosti, že by zkrácení pracovní doby vedlo k poklesu výkonů a k nižším mzdám, rozptýlil příslušným ustanovením zákona. Podle něho měli zaměstnavatelé mzdy přepočítat ve prospěch zaměstnanců. Uvedl pak řadu příkladů ze života, kdy zkrácení pracovní doby naopak k růstu výkonu vedlo. Nahoru šla i kvalita práce. Zašplhaly si i mzdy.
Levná pracovní síla podle pana zpravodaje způsobuje ochabnutí technologického růstu, brání jeho rozvoji a v konečném důsledku oslabuje samotnou ekonomiku. To si země jako je Československo podle pana Tayerleho nemohla dovolit, jestliže jejím největším kapitálem je zručnost a erudice lidí práce.
Poslanec Votruba k tomu dodal, že průkopníkem osmihodinové pracovní doby je náš Jan Amos Komenský. Jako první rozdělil den na tři části: osm hodin k spaní, osm k jídlu, procházkám a rozprávkám, osm k práci. Přizvukoval mu poslanec Johanis. Doplnil, že celá desetiletí, kdy dělníci usilovali o osm hodin práce, jejich předním argumentem byl právě odkaz Komenského.
Zákon sněmovna přijala bez obav, že by zmizela práce, že by nebyly výdělky.
Starosti našich předků na naše hlavy!
Digitální revoluce v průmyslu nepovede jen k dalšímu zkrácení pracovní doby. Povede podle mého k zániku spousty pracovních míst. V průmyslu nebude pomalu do čeho píchnout. Vše zvládnou umělá inteligence a roboty. Utěšujeme se, že práci najdeme ve službách. Pravda, najdeme. Výdělky tu však už dnes ke slušnému živobytí nestačí. Mnozí lidé tak státu visí na krku. Co teprve o několik let později!
Zrodil se proto nápad: Každého stát obšťastní rovným základním příjmem. Zaručí mu tak živobytí alespoň přijatelné.
Jenže kde na to všechno vezme peníze?, kladou si otázku šťouralové.
Pan Kohn by pro radu nešel daleko: Najměte si jako já tajemníka.
Proč proboha tajemníka!?, volali bychom zmateně.
Aby stejně jako moje starosti řešil i ty vaše, jakoby byly jeho.
Kouknou, Kohn, říkáme už rozčíleně a nedůvěřivě, z čeho ho platěj, když sám smrděj korunou?
Pan Kohn se usměje: To jeho první starost.
Dobrý nápad. Uznejte!
Jenže: Má lidstvo na to, aby si najalo tajemníka?
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor


Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.