Ivan Olbracht: Nikola Šuhaj loupežník. O muži, který bohatým bral a chudým dával
Děj je zasazen do velmi reálného obrazu Podkarpatské Rusi za první světové války a zmatených let poválečných. Na tomto pozadí se pak spojuje zbojnický mýtus s baladickým příběhem o lásce, přátelství a zradě. Poslouchejte on-line po dobu čtyř týdnů po odvysílání.
„Zde jest tedy onen mackbethovský příběh o nezranitelném Šuhajovi, o loupežníku Nikolovi Šuhajovi, který bohatým bral a chudým dával a nikdy nikoho nezabil, leč v sebeobraně nebo ze spravedlivé msty. Neboť to jsou ctnosti všech zbojníků celého světa v zemích, které ještě dovedou milovati loupežníky a ctíti je jako národní hrdiny.“
V úvodu románu z roku 1933 sice Olbracht dále píše, že „neměl po svědectvích tolika lidí vážných a hodných víry věru příčiny nevěřiti, že Šuhajovu nezranitelnost působila zelená ratolístka, kterou, mávaje, odháněl četnické kulky jako hospodář v červencovém dni rojící se včely, a že Nikola bohatým bral a chudým dával“. Jistě však věděl, že ne vše se odehrálo takto romanticky. Každopádně dokázal složit z motivů legendy, zbojnického mýtu a některých historických skutečností dodnes působivé dílo.
Román byl několikrát divadelně i filmově zpracován. Asi nejslavnější je muzikál Balada pro banditu natočený Vladimírem Sísem v roce 1978 podle stejnojmenné divadelní hry Milana Uhdeho a Miloše Štědroně. Tu tři roky před tím uvedlo Divadlo Husa na Provázku.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
-
Nora Eckhardtová: Druhá strana řeky. Jak souvisí zmizení podnikatele s dávným krveprolitím?
-
Kurt Vonnegut: Matka noc. Nejčernější groteska o muži, který šířil zlo, aby pomohl dobru
-
Jana Knitlová: Soukromá derniéra. Příběh dvou herců na útěku z nacistického Německa
-
Gilbert Keith Chesterton: Modrý kříž. Dopadne otec Brown i zločince mezinárodního formátu?
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.