Ivan Olbracht: Nikola Šuhaj loupežník. O muži, který bohatým bral a chudým dával
Děj je zasazen do velmi reálného obrazu Podkarpatské Rusi za první světové války a zmatených let poválečných. Na tomto pozadí se pak spojuje zbojnický mýtus s baladickým příběhem o lásce, přátelství a zradě. Poslouchejte on-line po dobu čtyř týdnů po odvysílání.
„Zde jest tedy onen mackbethovský příběh o nezranitelném Šuhajovi, o loupežníku Nikolovi Šuhajovi, který bohatým bral a chudým dával a nikdy nikoho nezabil, leč v sebeobraně nebo ze spravedlivé msty. Neboť to jsou ctnosti všech zbojníků celého světa v zemích, které ještě dovedou milovati loupežníky a ctíti je jako národní hrdiny.“
V úvodu románu z roku 1933 sice Olbracht dále píše, že „neměl po svědectvích tolika lidí vážných a hodných víry věru příčiny nevěřiti, že Šuhajovu nezranitelnost působila zelená ratolístka, kterou, mávaje, odháněl četnické kulky jako hospodář v červencovém dni rojící se včely, a že Nikola bohatým bral a chudým dával“. Jistě však věděl, že ne vše se odehrálo takto romanticky. Každopádně dokázal složit z motivů legendy, zbojnického mýtu a některých historických skutečností dodnes působivé dílo.
Román byl několikrát divadelně i filmově zpracován. Asi nejslavnější je muzikál Balada pro banditu natočený Vladimírem Sísem v roce 1978 podle stejnojmenné divadelní hry Milana Uhdeho a Miloše Štědroně. Tu tři roky před tím uvedlo Divadlo Husa na Provázku.
Související
-
Christoph Janacs: Šumava. Putování krajinou rakouského básníka
Půjdeme ve stopách rakouského básníka Christopha Janacse a textů z jeho sbírky Šumava.
-
Henri Pourrat: Kašpar z hor. Pestrý a osobitý příběh ze světa starého francouzského venkova
Děj románu se odehrává počátkem 19. století. Poslechněte si napínavé vyprávění o těžkém osudu Anny-Marie Grangeové, dívky ze statku, a o jejím bratranci Kašpararovi!
-
Klostermann a Šumava. Pořad ke 100. výročí úmrtí spisovatele
Pořad k 100. výročí úmrtí Karla Klostermanna připravila a uvádí Alena Blažejovská.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
