I v národním obrození je vidět smysl Čechů pro humor, říká režisérka série Dcera národa Cristina Groșan
Nejnárodnější z českých národních buditelů Karel Havlíček Borovský po sobě zanechal dceru. Té se chopili pozůstalí obrozenci a chtěli ji podle svého obrazu přetvořit v symbol pro české ženy. Ale narazili. Zdeňka byla zvídavá, odvážná a díky svému mládí i trochu naivní žena, která se zamilovala do „toho nepravého“ a chtěla si žít svůj vlastní život. To je v kostce shrnutí připravované série televize Canal+ nazvané Dcera národa.
Její tvůrci slibují zábavnou a moderně stylizovanou podívanou. „Snažíme se kreativně interpretovat historické události. Přinášíme na ně vlastní, a doufám, že zábavný pohled. Vycházíme ze střetu dvou světů – mladé zamilované ženy, která si chce žít po svém, a vůle obrozenců, kteří chtějí rozhodovat za ni,“ vysvětluje spolurežisérka seriálu Cristina Groșan. Jak dodává, i když je její osud známý, jako divačka, režisérka a čtenářka scénáře mladé Zdeňce fandí. Samozřejmě při vší úctě k těm, kteří si dali nelehký úkol probudit náš národ a náš krásný jazyk.
V českém národním obrození byl i humor
Než se dala do natáčení, studovala režisérka české národní obrození, kde se dalo. „Cítila jsem, že musím Čechy v těchto vědomostech dohnat. Hodně jsem o této době četla a svými vědomostmi přispěli i někteří herci, třeba Jan Vlasák nebo Vladimír Javorský. Bylo skvělé vidět, jak otevření našemu tématu herci byli. Sami studovali různé zdroje a pak s těmi informacemi pracovali,“ pochvaluje si. Chválu pěje i na představitelku hlavní role Antonii Formanovou. „Překvapilo mě, co všechno má se Zdeňkou Havlíčkovou společného. Taky má slavné příbuzenstvo, je tu i vizuální podobnost, ale hlavně zanícenost a odhodlání. Antonie svoji postavu nehledá, ona jí je! Tedy – na place,“ rozplývá se Groșan.
Na českém národním obrození obdivuje mimo jiné i smysl pro humor. „Za situace, kdy museli Češi bojovat za svůj jazyk a českou kulturu, vymysleli ještě Rukopis zelenohorský. Dost mě to pobavilo, ta věc mi přišla roztomilá. Myslím, že nějakým způsobem odráží českého ducha a český humor, a naprosto jsem chápala, proč to udělali,“ přináší rumunsko-maďarská režisérka pocházející z Transylvánie zajímavý zahraniční pohled na chloubu naší historie.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
-
Molière: Lakomec. Ivan Trojan v titulní roli slavné komedie, v níž jde o peníze až v první řadě
-
Jaroslav Hašek: Na opuštěné latríně, Spravedlnost zvítězí. Dvě humoresky od mistra české literatury
-
Jane Austenová: Rozum a cit. Příběh o osudových láskách, nadějích i milostných zklamáních
-
Alexandre Dumas ml.: Dáma s kaméliemi. Příběh o tragické lásce pařížské kurtizány
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
