Hudba pro děti? Svět jiného vnímání a bezprostředního, jasného sdělení

Marek Doubrava (Doubravánek, The Antagonists, Hm…) a Ondřej Galuška (Eggnoise, The Odd Gifts) kromě svých „dospělých“ aktivit v domovských kapelách a práce na scénických projektech pro divadlo a pro film skládají taky písničky pro děti.

Rodiče dětem

Playground English je výtvarná školka z Kralup nad Vltavou, kterou založila Karolína Shipstead a začala pro ni psát písničky. Jak vysvětluje Ondřej Galuška: „Rodiče, kteří tam vodili své děti a na něco hráli, začali tyto písničky postupně nahrávat.

Přebal CD Frog Biscuits|foto: Playground English

Vzhledem k tomu, že mezi nimi byli zruční muzikanti – jako například kontrabasista ze Symfonického orchestru Českého rozhlasu, začaly vznikat hezky zaranžované skladby, jejichž výběr nakonec nahrálo vydavatelství Indies Scope.“ Vzniklo tak celé album Frog Biscuits s 27 skladbami, z nichž některé jsou „umělecky košaté, některé jednodušší a všechny se hodí se k výuce angličtiny pro děti různých věkových skupin,“ poznamenává kytarista a písničkář, známý z kapel Eggnoise a The Odd Gifts, který CD produkoval a zároveň na něm hraje na kytaru nebo na pozoun.

A dog is green

„U hudby nehraje takovou roli věkové omezení, což je její výhoda, takže naše CD mohou poslouchat a učit se anglicky i babičky a dědečkové,“ Ondřej Galuška. Na desce jsou podle něj dva typy textů, jedny tematizují základní slovní zásobu jako čísla, barvy, měsíce nebo větnou stavbu a dají se tak dobře použít ve výuce. Druhým typem jsou zhudebněné příběhy se zápletkou, jako ten ústřední o žábě, ze které se stane sušenka.

„Děti dokážou ocenit silný nápad a silnou melodii. Často mají rády třeba Beatles, protože mají skvělé melodie a nápady, a ani u toho nemusejí rozumět textům,“ komentuje dětské vnímání hudby Galuška, který mimo jiné v současnosti hraje a tančí se svými dětmi v divadelním představení Lenky Tretiagové Krev není voda v Divadle v Celetné a o hudbě napsal také filozofickou knížku Tělo hudby.

Děti jsou ve svých reakcích mnohem ostřejší

Marek Doubrava začínal s hudbou pro děti v dětském divadle Minor představením Velké putovaní Vlase a Brady. „Potom nám najednou v kapele vyrašilo strašně dětí, tak jsme nahráli taky dětskou desku Klukoviny,“ říká kapelník skupiny Hm..., který skládal písničky mimo jiné také k dětskému seriálu TvMiniUni, ze kterého se v současné době připravuje film.

Na desce Klukoviny jsou ode mě asi tři ukolébavky, na čemž je vidět, že naše děti tehdy spaly špatně.
Marek Doubrava

K dětské recepci hudby poznamenává: „Pro mě je to zajímavý svět úplně jiného vnímání a daleko bezprostřednějšího a jasnějšího sdělení.“ Kromě Hm… působí Marek Doubrava také v kapele Jana P. Muchowa The Antagonists a skládá scénickou hudbu pro Divadla Minor nebo Dejvické divadlo.

Se spoluhráčem z kapely Hm… Viktorem Ekrtem také složili hudbu k nejnovější české pohádce Čertí brko.

Participace místo prezentace

Oba hudebníci se shodují v názoru na problematický způsob výuky hudby na základních uměleckých školách. „Klasický model výuky je založen na prezentační hudbě, kterou v nějakém sále hrají interpreti pro určité publikum,“ vysvětluje Ondřej Galuška myšlenky hudebního sociologa Thomase Turina. Děti tak tráví veškerý čas převážně přípravou na nějaké vystoupení, kde má být vykoupeno jejich utrpení během přípravné dřiny.

Chtěli bychom dostat do výuky hudby více tvůrčí aktivity samotných dětí.
Ondřej Galuška

Zatímco tento prezentační rámec je specifický pro západní svět, jinde se rozvíjí tzv. participační koncept, při němž se smazává rozdíl mezi publikem a interpretem. „Tam nejde o tu dřinu a výsledek, ale o samotnou tvůrčí a zábavnou aktivitu, což kdybychom dostali do výuky hudebních nástrojů na školách, určitě by to děti mnohem víc motivovalo.“ 

Celé ArtCafé včetně hudebního výběru Martina Starého si můžete poslechnout zde: