Dětských knih vzniká v Česku hodně, ale dostat je k lidem je těžké. Tablet je naštěstí nenahradí

Poukázat na sebe však v Čechách není jednoduché. Kromě stránek Czech Illustrators neexistuje v tuzemsku portál zaměřený na knížky pro děti. Dát o sobě vědět proto závisí především na úsilí autorů. Trh s dětskými tituly je přitom poměrně bohatý.

„V sekci kreativních didaktických titulů je to ale celkem smutné. Knížky z nezávislých nakladatelství se navíc často do velkých knihkupeckých kolosů nedostanou,“ říká Patrik Antczak, autor interaktivní knižní hry pro děti s názvem Alfabeta.

Po stáži na Varšavské univerzitě se začal aktivně věnovat ilustraci dětských knížek a vytváření interaktivních a výtvarných projektů pro děti. Třeba ve zmíněné Alfabetě zažije dítě s každým písmenem malé dobrodružství – pošle astronauta do vesmíru, pustí parník po Vltavě nebo se naučí dávat pozor na silnici. Díky oblíbeným aktivitám, jako jsou kreslení, stříhání a lepení, si malý čtenář složí celý svět.

Knížku Alfabeta navrhl Antczak jako svou diplomovou práci v ateliéru Grafického designu na Univerzitě Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem a podařilo se mu jí vydat pod značkou LUSTR, tedy skrze organizátora festivalu ilustrací, a za podpory Ministerstva kultury a Státního fondu.

Tato podpora výrazně urychlila celou práci a snížila konečnou cenu pro zákazníky. Alfabeta připomíná novodobé pracovní listy a provede předškoláka celou abecedou. O knížku je zájem a na základě velkého ohlasu se plánuje i anglická verze.

„Prosadit se mi pomohly festivaly a design markety, kde si lidé začali mých knížek všímat. Kromě toho pořádáme pro rodiče s dětmi workshopy, kde se s knížkou seznamují,“ přibližuje projekt Antczak.

Ten v roce 2014 získal Cenu za národní studentský design v kategorii Dobrý studentský design, o dva roky později Alfabeta získala cenu dolcevita za nejlepší produkt na jubilejním desátém ročníku designsupermarket a v roce 2016 Zlatou stuhu a cenu Nejkrásnější česká kniha 2016 v kategorii didaktických knih.

Cestou vlastního malého vydavatelství se vydali manželé Aneta a Lukáš Opekarovi spolu se Stanislavou Karbušickou. Poznali se na fakultě Umění a Designu UJEP, kde studoval i Patrik Antczak. Mazzel je značka pro malé děti, kde vznikají nezaměnitelné knížky, papírové hry a další předměty pro radost.

Posledním titulem z tohoto téměř rodinného vydavatelství je knížka Neviditelná Mumo, cestopis z fantastické krajiny plné skrytých postaviček a vizuálních hádanek. Malá dřevěná postavička Mumo zažívá na velkých ilustrovaných stranách různá dobrodružství – proletí se do ptačí říše, spadne mezi zkamenělé poklady a ztratí se v černém lese, schovává se v hromadě cukru, luští s pomocí malých čtenářů geometrické rébusy nebo pomáhá zapojit bramborovou baterii a nafouknout vzducholoď.

Knížka záměrně kombinuje hádanky různého stupně obtížnosti, aby vyzývala ke společnému zážitku děti i rodiče. Stejně jako v případě Alfabety se v tuto chvíli zvažuje i anglická verze této knížky.

„Naši zákazníci jsou většinou rádi, že na trhu existuje nějaká alternativa,“ vysvětluje Lukáš a Aneta ho doplňuje. „Ze začátku jsem chodila s baťůžkem po knihkupectvích, ale postupně se zákazníci začali ozývat sami. PR jsem mohla věnovat opravdu jen minimum času, i když zalistovat knížku do největšího online obchodu s knihami nebylo náročné.“

Manželé se shodují, že dnešní digitální možnosti výrazně usnadňují cestu k uskutečnění vlastních snů. „Dnes je možné si knížku vydat sám. Proto je tu takový boom malých vydavatelů. Řada procesů spojených s distribucí se zjednodušila,“ upřesňuje Lukáš.

Aneta vidí situaci podobně. „Dotáhnout knížku od začátku do konce jsme si zkoušeli už ve škole a líbilo se mi, že má člověk celý vznik pod kontrolou. Věděla jsem, že bych tímto způsobem chtěla dál pracovat.“

Oba zmíněné tituly jsou didaktické, ale hravou formou přitom otvírají fantazii čtenářů. Dětem přinášejí radost z objevování a interaktivními prvky vtáhnou do děje, navíc předškolák má především rád, když si s ním čte někdo další. Rád si o příběhu povídá, dotváří ho, představuje si příběhy. Část tvorby pro předškoláky se sice přesouvá na chytrá zařízení, ale dětem digitální prostředí neumožní rozvíjet zručnost a motoriku.

„Děti by si měly vzít čistý papír a něco z něj tvořit, než shrbení celé odpoledne koukat do tabletu,“ říká Aneta. „Pro předškolní děti zatím opravdu ještě neexistuje tolik zajímavých aplikací.“

Naštěstí alternativa v podobě kvalitních ilustrovaných knížek pro děti předškolního věku v Čechách existuje a při troše pátraní aktivní rodič jistě objeví neotřelé tituly, do kterých se nakonec také rád začte.