Nejsme businessmani a kniha pro nás není zboží, říkají výtvarníci z nakladatelství Take Take Take

Co vedlo k založení nakladatelství a jaké jsou jeho hlavní cíle? Jak důležitá je knižní grafika a jaké jsou její aktuální trendy? A jak těžké je vydobýt si svou pozici mezi velkými nakladatelskými domy? O tom v ArtCafé mluvili zakladatelé Take Take Take, knižní grafička Nikola Klímová a ilustrátor Jindřich Janíček.

Designové nakladatelství založili dva absolventi UMPRUM už v roce 2015. Od té doby vydali třináct knižních titulů v atraktivním vizuálním obalu. Právě zájem o kvalitní výtvarné zpracování knížek je před dvěma lety přivedlo k myšlence založit si vlastní nakladatelství.

„Už když jsem studovala typografii, hodně jsem se zajímala o knižní design a grafiku, o to, jak knížky vypadají,“ vzpomíná Klímová. „Oba s Jindřichem hodně čteme a myslíme si, že nejen obsah, ale i celá formální stránka knížek je velmi důležitá.“

Mezi vydanými knížkami v Take Take Take převažují české tituly, které se dnes dají považovat za klasiku. Například román „Neviditelný“ Jaroslava Havlíčka, „Prázdná židle“ Richarda Wienera nebo „Velebnost, melancholie, hrůza“ z pera Karla Klostermanna. Dvojici zkrátka zajímají „kvalitní, starší české knihy, které dlouho nevyšly v adekvátní úpravě“.

„Je podle nás mnoho textů, které je potřeba znovu oživit, které je třeba nabídnout čtenářům v novém, atraktivnějším obalu. Vizuální stránka je pro nás na prvním místě. Kniha je v našem pojetí zároveň i výtvarný a funkční objekt,“ přibližuje svůj přístup k vydávané tvorbě Klímová.

Péče o formální, grafické zpracování knížek včetně výběru vazby a papíru, druhu písma, kterým bude kniha vysázena, barevnosti obálky a dalších aspektů odlišuje přístup malých nakladatelství od přístupu velkých nakladatelských domů, které podle Klímové na kvalitu zpracování knížek příliš nehledí. „Malá a velká nakladatelství jsou dva zcela odlišné světy. Jsou to světy, které se nedají srovnat. My jsme nadšenci, oni jsou businessmani.“

Podle Janíčka je na práci velkých nakladatelských domů znát, že sledují především ekonomické cíle:

Soudobá autorská ilustrace, to je kreslený brutalismus i obrázková Ústava

• Upravit
• Smazat

Desítky českých autorů, několik zahraničních jmen, přednášky nebo workshopy, tak vypadal program festivalu autorské ilustrace LUSTR, který koncem září na týden naplnil několik pater domu v pražské Hybernské ulici. Dva z vystavujících jsme pozvali do ArtCafé. A představili jsme i projekt našich sousedů – ilustrovanou Ústavu Slovenské republiky.

„Jejich práci jsem nikdy nepochopil. Redaktoři a editoři v nich stráví desítky hodin přípravou textu, který pak formálně odfláknou, vydají ho na nekvalitním papíru, v tvrdých deskách, v nehodícím se formátu. Je to vyplivování tvrdě zaplacených textů do světa, aby mohly ve stovkách ležet na pultech a ve stovkách se prodávat. Je to zkrátka neosobní business. A pro nás knížky business nejsou.“

Nakladatelství Take Take Take připraví a vydá v průměru dva až tři tituly ročně. Jejich nejaktuálnějším počinem je knížka „Vladimír Vondráček 1972–1979“, která představuje československého reprezentanta v silniční cyklistice, olympionika a účastníka několika mistrovství světa. Kniha se skládá výhradně z fotografií. Co bylo inspirací k jejímu vzniku?

„Za touto knihou stojí dlouhá, osobní historie,“ říká Janíček. Vladimír Vondráček je můj strýc a fotografie v knize jsou jeho diapozitivy, které pořizoval na svých cestách. Od začátku jsme chtěli, aby tato kniha byla nekompromisní. Nekompromisní v tom smyslu, že bude obsahovat pouze fotografie, a to bez nějakého dalšího vysvětlování.

Nakladatelství a zároveň výběrové knihkupectví najdete na adrese Vratislavova 7 v Praze pod Vyšehradem. Kromě titulů vydaných Take Take Take knihkupectví nabízí i kvalitně zpracované tituly jiných nakladatelství.