Hudba po únoru 1948

27. únor 2018
Klement Slavický a Václav Dobiáš

Přímý přenos koncertu byl ústředním bodem večera, ve kterém připomněl, co přinesla skladatelům změna politického režimu. Koncert dirigovaný Tomášem Braunerem nabídl skladby prorežimních i protirežimních skladatelů. A spolupráce s Ústavem pro studium totalitních režimů zajišťuje kvalitní průvodní slovo.

Co skladatel, to trochu jiný příběh, jiná míra talentu i jiné okolnosti vzniku. Program byl zaměřen právě na to, aby se připomněly i souvislosti. Prominentem režimu byl Jan Seidel, od kterého zazní ukázka ze skladby Kupředu, zpátky ani krok. Je to ale také autor hudby k filmu Všichni dobří rodáci a později dramaturg Národního divadla. Komplikovanějším případem už je Václav Dobiáš (1909 - 1978), který rozhodně nebyl skladatelem bez talentu, ale zároveň přijal všechny funkce a posty, které mu Komunistická strana nabídla. Zazní od něj skladba Budujeme. Třetím zajímavým případem je skladatel Radim Drejsl (1923 – 1953), označený za jeden s nejvýraznějších talentů své generace, který zemřel za nevyjasněných okolností po návratu ze studijního zájezdu do Sovětského svazu. Od něj zazní jak „prorežimní“ skladba Rozkvetlý den, tak část jeho Symfonie pro smyčce.

Únor 1948. Přišli na tenis, ale hrálo se rugby

Lidové milice, únor 1948

Je to přesně 70 let, co se Klement Gottwald vrátil z Hradu od prezidenta republiky a na Můstku z korby náklaďáku pronesl svůj ikonický projev.

Proti těmto skladbám stojí díla autorů, o nichž je obecně známo, že si dokázali zachovat větší vnitřní integritu. Zvláštní kategorií je Bohuslav Martinů, který se kvůli změně režimu už nikdy nemohl vrátit z amerického a později švýcarského exilu. A boj o jeho dílo byl zcela závislý na odvaze domácích pořadatelů Dalšími dvěma jsou Miloslav Kabeláč a Klement Slavický, jehož nejslavnější dílo Moravské taneční fantazie koncert uzavřelo.

 

03798565.jpeg

Koncert moderoval Pavel Ryjáček z ÚSTRu a Petr Kadlec z edukativního oddělení ČF, hostem byla publicistka Petruška Šustrová. Autoři dramaturgie, historik Martin Tichý z ÚSTRu a hudební skladatel Tomáš Ille byli už v pondělí hosty Reflexí. Byl prostor i na další hudební ukázky a komentář k tomu, jak dramaturgie vznikala. Ale byl prostor položit i závažnější otázka: Jak poznamenala zakázka režimu tvorbu hudebních skladatelů? Je problém v hudbě samotné, nebo v kontextu, ve kterém zněla? A jaký je stav bádání v této oblasti?

Pro Mozaiku Martin Tichý v rozhovoru s Danielem Jägerem odpověděl nejprve na otázku, jaké byly hlavní impulsy připravit komponovaný koncert s podtitulem Čelem k masám - Tvůrčí ohlédnutí za únorem 1948.

Na Vltavě začal večer na aktuální téma už v 19 hodin zajímavou historickou nahrávkou české premiéry tehdy nejnovější skladby Dmitrije Šostakoviče, Symfonie č. 9. Provedl jí s Českou filharmonií 13. prosince 1945 Rafael Kubelík, který v létě roku 1948 emigroval. A na koncert naváže ve 21:15 druhý díl Akademie věnovaný skladateli a dirigentovi Otakaru Jeremiášovi, zaměřený právě na zlomová a pro český hudební život osudová léta 1945 – 48.

Koncet se konal ve spolupráci a v prostorách Fakulty designu a umění Ladislava Sutnara v Plzni.