Jistebnický kancionál si teď může zazpívat každý
Za klíčový pramen evropské středověké kultury lze bez nadsázky označit Jistebnický kancionál. Všichni známe zpěv Ktož jsú boží bojovníci, který je zde zapsán spolu se šesti desítkami dalších českých duchovních písní.
Od chvíle, kdy se na půdě fary v jihočeské Jistebnici nalezl tento manuskript o 250 stranách – to bylo v roce 1872 a stalo se to za poněkud záhadných okolností – tedy po 150 letech od objevení a šesti stech letech od jeho vzniku se do rukou čtenářů v české a anglické verzi poprvé dostává ta část rukopisu považovaná za jeho jádro: sbírka písní. A ačkoli byly některé ze zpěvů vydány v monumentální trilogii Zdeňka Nejedlého na počátku 20. století, teď teprve jsou zpřístupněny v moderní notaci – to znamená, že si je může zpívat každý, kdo zná noty.
Stalo se tak zásluhou mezioborového týmu editorů, který vedla muzikoložka Hana Vlhová-Wörner působící na Masarykově ústavu a Archivu Akademie věd ČR. Spolu s kolegy, Janem Freiem z Centra pro teoretická studia a Petrem Nejedlým z Ústavu pro jazyk český byla hostem Reflexí.
Jistebnický kancionál není sborníkem revolučních písní
Kdo byli autoři kancionálu a pochyboval někdy někdo o jeho pravosti? K jakému účelu byl vytvořen a co se s ním dělo od roku 1500 do konce 19. století, kdy byl objeven?
Jan Frei se zabýval hudební stránkou těchto zpěvů, Petr Nejedlý upozornil na jazykovou stránku textů, které byly pro překladatele do angličtiny tvrdým oříškem, a také na leckdy pokřivené představy o husitství. „Jistebnický kancionál není sborníkem revolučních písní,“ říká. Jde podle něj o skladby, které měly posilovat víru lidí, jež v té době procházela těžkými zkouškami. Několik písní z kancionálu zazní v pořadu v podání sboru Polyfonix.
Hana Vlhová vysvětlila peripetie, jaké obnášelo vydání tohoto svazku: práce nakonec trvala celých patnáct let. „Projekt ještě dalece není uzavřen – čekají na nás ještě tři díly včetně zhruba třísvazkového Antifonáře – a před námi stojí obtížný úkol najít způsob, jak v něm pokračovat,“ říká muzikoložka.
Čtěte také
Prvý a druhý díl Jistebnického kancionálu vydalo Nakladatelství Luboše Marka a kromě jádra – tedy přepisů písní a textů – obsahuje zásadní studie nejen zmíněných odborníků.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
