Hry s Havlovým Vaňkem v hlavní roli

5. duben 2007

K sedmdesátinám Václava Havla vydalo loni na podzim nakladatelství Academia knihu s názvem V hlavní roli Ferdinand Vaněk. Obsahuje jeho obě proslavené "vaňkovky" - Audienci a Vernisáž z roku 1975 - spolu s třetí, méně slavnou hrou, která vznikla o tři roky později, nazvanou Protest. Jejich vydání doplňují díla "sekundární" vaňkovské inspirace, hry Havlových přátel a kolegů Pavla Landovského, Pavla Kohouta a Jiřího Dientsbiera.

V Landovského Sanitární noci z roku 1976 se "futurologicky" přenášíme o deset let dopředu, kdy měly být normalizační šroubky ještě více utaženy (což se koneckonců potvrdilo), aby v roce 1976 lépe vynikla absurdita, přesněji nesmyslnost normalizačního režimu. Komická situace: papaláš skončí v pasti nastražené jiným. Jediným optimistickým výhledem do budoucna jako by byl situační vícevýznamový komentář jedné z postav: "Mládí si holt vždycky najde škulinku..." Výskyt spisovatele Vaňka v Sanitární noci je spíše okrajový: sbírá podpisy za propuštění disidenta. Jde jen o Landovského (ve hře coby hlavní postava "bývalý herec" Josef Herolt) přátelsky odvetné opatření za to, že jej Havel rovněž učinil dramatickou persónou v jednom ze svých divadelních textů.

Hlavní postavou je Vaněk až v Landovského aktovce případně nazvané Arest (1983), neboť se odehrává v pankrácké věznici. Také Kohoutovy hry Atest a Marast jsou pojaty jako protest proti Havlovu vězení. (Připomeňme si, že v roce 1982 se na divadelním festivalu v Avignonu konala Noc Václava Havla a že Samuel Beckett mu věnoval svou hru Katastrofa.) Vůbec poprvé nesamizdatově, a tedy oficiálně, vychází hra tehdejšího Havlova spoluvězně - mezi autory jediného nedramatika - Jiřího Dientsbiera Příjem (1984). Jde jakoby o pokračování Audience. Sládek se ocitl za "rozkrádačku" ve vězení a setkává se znovu s Vaňkem, jemuž se svěřuje se svými mukami žárlivosti na "starou", již musel opustit, ale protože se i v kriminále propracoval k určitému postavení, může i zde Vaňkovi nabídnout spolupráci. Dientsbierovu hru jsem si přečetl po dvaceti letech s chutí znovu a souhlasím s autorkou doslovu Lenkou Jungmannovou, že by nebylo od věci nastudovat ji společně s Havlovou Audiencí. Což je výzva především pro Divadlo Na tahu...

00449322.jpeg

P. S.: Lenka Jungmannová se ve své překvapivě srozumitelné závěrečné úvaze dopustila věcného omylu: V inzerátu otištěném v Rudém právu (přetištěném na obálce knihy) v říjnu 1989 je řeč pouze o Havlových narozeninách - ty padesáté oslavil už tři roky předtím.

autor: Josef Mlejnek
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.

Václav Žmolík, moderátor

tajuplny_ostrov.jpg

Tajuplný ostrov

Koupit

Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.