Hrdinové v poezii
Hrdinové z hor.
Poslouchejte na Vltavě od 20. dubna 2015 vždy ve 12:50. Po odvysílání se jednotlivé díly objeví v jednom článku také na stránce Hry a literatura. Zůstanou tam vždy po dobu jednoho týdne.
V době, kdy Homér v Íliadě zachytil boj Řeků s Trójany, tedy v 8. století př.n.l., byly řecké hory ještě porostlé hustým lesem, obydlené divokými zvířaty (včetně lvů) a osídlené lidmi, kteří si tvrdě opatřovali živobytí jako dřevorubci, lovci a pastýři. Homér ve svém eposu přirovnává činy na poli válečném k zápasu s přírodou v divokých horách.
Řečtí bohové sídlili na Olympu a druhou nejvyšší horou v Řecku byla Kylléna. S těmito dvěma horami se pojí příběh o Hermovi a Apollónovi a o dvou hudebních nástrojích. Hermés, Diův syn, jako bůh - dítě si musel místo na Olympu teprve získat.
Italský básník Dino Campana měl přezdívku „šílený Orfeus“. O horách Toskány a o Alpách psal romantické básně v próze. Sám o tom říkal, že když píše o moři, řadí se mu myšlenky do veršů a do rýmů, ale horská krajina si říká o vyjádření prózou.
V Japonsku chodí vládce na horu obhlédnout zemi, Na japonských posvátných horách žijí duchové, mrtví a démoni společně, nikdo není výše ani níže postavený. A starci chodí na japonské hory zemřít.
V Bolívii je v ohromné nadmořské výšce 3 600 metrů nad mořem planina Altiplano. Západní a východní stranu ohraničuje horský pás And s mnohavulkány, severní jezero Titicaca a na jihu se nachází jedno z nejsušších míst na zeměkouli - poušť Atacama. Altiplano je známé též nejvýše položenou železniční tratí na americkém kontinentu, spojující města Cuzco a La Paz. Všechny řeky na Altiplanu se vlévají do jezer, z nichž největší je Titicaca. Žít se tu téměř nedá, pláň působí děsivým dojmem samoty, která je hlavním motivem básně Oscara Cerruta.
Připravili: Eliška LuhanováRežie: Jaroslava Šiktancová
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.