Hosté

Když jí bylo pět, maminka jí dala na krasobruslení. Tam si jí ale vyhlédl taneční pedagog a ona se začala věnovat baletu. Toužila stát se primabalerínou.

„Občas se mi zdá, že svět zešílel. Na malbu potřebujete vnitřní klid a plnou koncentraci, což je v dnešních souvislostech těžká věc“, říká výtvarník.

Improvizace ji lákala už v době studií na Taneční fakultě pražské HAMU. Tehdy, na začátku 90. let, ale na oboru choreografie nebyla „na pořadu dne“.

Větvičky, kořeny, brouci, vážky či hadi. I jimi zabydluje své rozměrné grafické práce letošní laureát ceny Vladimíra Boudníka.

Materiál, ze kterého Eva Kmentová a Olbram Zoubek tvořili sochy, sloužil malé Polaně Bregantové ke hře. Dnes se o pozůstalost rodičů stará v rámci nadačního fondu.

„Vyrůstal jsem v technickém prostředí, jsem letecký modelář, zajímaly mě jazyky a literatura,“ vzpomíná Adolf Knoll. V Bukurešti studoval rumunštinu a francouzštinu.

Nejen o bolesti, odpuštění a tvrdé práci na sobě vyprávěla i ve vltavské Vizitce. Mluvila i o cestě k divadlu nebo o spolupráci s Dianou Šoltýsovou a Jakubem Špalkem.

Znalosti praxe i teorie umění a architektury 20. století využívá Petr Klíma k její popularizaci. Se spolkem Pěstuj prostor hledá cesty, jak život v Plzni zlepšit.

Ovlivnili ji impresionisti, ale taky Václav Boštík i věcný David Hockney. Malba jí pomáhala vyrovnat se s neradostnými okamžiky, na UMPRUM vystudovala textilní tvorbu.

Loga Ostravy, vizuální styl Českých drah, plakáty pro karlovarský filmový festival, design knih Josefa Koudelky nebo obaly desek pro značku Animal Music.