Gertruda Gruberová-Goepfertová: Příběhy a sny (1-7)
V cyklu Stránky na dobrou noc uvádíme čtení z próz české exilové spisovatelky a výtvarnice ze sbírek Choroš, Rodokmen, a Půlnoční deník, Připravila Jana Doležalová. V režii Markéty Jahodové účinkuje Jana Franková a Stanislav Zindulka.
Výtvarnice, básnířka a prozaička Gertruda Goepfertová se narodila 16.4. 1924 v Janštýně u Jihlavy. Maturovala v roce 1943 na Klvaňově gymnáziu v Kyjově. Do konce války byla totálně nasazena v kyjovské sklárně. V letech 1946-1949 studovala na UMPRUM v Praze. V roce 1949 odjela na stipendijní pobyt do Curychu a do Československa se už nevrátila. Přestěhovala se do Francie, kde nastoupila na Ecole Nationale Supérieure des Beaux-Arts. Do Francie uprchl z Čech i její muž Leo Gruber.
V roce 1952 se přestěhovali do Mnichova, kde její manžel pracoval jako redaktor v Rádiu Svobodná Evropa. Od roku 1979 žije v Rosenheimu.
Před odchodem ze země publikovala Gertruda Goepfertová v Akordu, Jitru, Rozkvětu, Řádu a ve Studentském časopise. Později její básně, prózy a kresby vycházely v exilových časopisech: Hlas domova (Melbourne), Kruh (Richmond), Nový život (Roma), Okno dokořán (München), Perspektivy (New York), Proměny (New York), Text (München), Zápisník (New York), Zpravodaj (Zürich).
V šedesátých letech spolupracovala především s Křesťanskou akademií v Římě - navrhovala obálky knih, vydala papírový vánoční betlém a básnickou sbírku Hejna stehlíků (1966). Druhou sbírku, Ohňostroj marnosti, publikovala ve Švýcarsku (1975, Akt) s vlastními linoryty. V posledních letech vyšly v Čechách soubory jejích próz Choroš (2002), Rodokmen (2003) a Půlnoční deník (2005), z nichž byly vybrány texty pro tento pořad.
Nejposlouchanější
-
Jolanta Trojak: Svatava. V Praze plné tajných spolků, okultistů a jogínů se objeví dívka-médium
-
Ivan Olbracht: Žalář nejtemnější. Drama o chorobné žárlivosti a životní zaslepenosti
-
F. S. Fitzgerald: Velký Gatsby. Ondřej Brousek v titulní roli příběhu lásky i tragické deziluze
-
Karel Poláček: Hostinec U kamenného stolu. Tragikomické příhody z jednoho lázeňského městečka
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.