Franz Kafka: Proměna. Legendární inscenace s předními herci své doby

2. červenec 2024

„Když se Řehoř Samsa jednou ráno probudil z nepokojných snů, shledal, že se v posteli proměnil v jakýsi nestvůrný hmyz.“ Jedna z nejznámějších prvních vět ve světové literatuře zahajuje i legendární inscenaci, kterou pro rozhlas v roce 1967 zrežíroval Josef Henke. Hudbu složil skladatel Marek Kopelent a interpretačně se na realizaci Proměny podílela plejáda předních herců své doby. Poslouchejte online po dobu čtyř týdnů po odvysílání.

Dramatizace a režie: Josef Henke
Osoby a obsazení: hlas (Jiří Adamíra), Řehoř Samsa, obchodní cestující (Petr Haničinec), otec (Miloš Nedbal), matka (Libuše Havelková), Markéta (Klára Jerneková), prokurista (František Filipovský), Anna, služka (Karolina Slunéčková), posluhovačka (Ludmila Roubíková), 1. nájemník (Jiří Lír), prostřední nájemník (Milan Friedl) a 3. nájemník (Karel Beníško)
Dramaturgie: Karel Gissübel
Překlad: Zbyněk Sekal
Hudba: Marek Kopelent
Natočeno: 1967

V rozhlasové adaptaci Kafkovy Proměny (1967), pro kterou si sám napsal scénář, se režiséru Josefu Henkemu podařilo mimořádným způsobem přetavit do zvukového tvaru tíseň a strach, ale i tragikomickou absurditu novely. Inscenace je navíc první velkou stereofonní kompozicí v českém prostředí.

Jiří Adamíra

Sám režisér o svém vnímání příběhu Řehoře Samsy a jeho okolí, nuceného vypořádat se s neočekávanou proměnou, píše: „Kdyby sám fakt proměny obchodního cestujícího Řehoře Samsy nebyl výrazem hlubokého a složitého obrazu lidských vztahů a pocitů, neměla by Kafkova povídka hlubší smysl – byl by to jen hrůzný nebo groteskně hrůzný příběh. Když jsem studoval materiál k Proměně, snažil jsem se pochopit, z čeho pramení až fyzická působivost tohoto díla: z napětí mezi naprostou určitostí a realitou prostředí rodiny Samsovy, reakcí a pocitů postav v jednotlivých situacích a základní „nereálnou“ metaforou. Téměř popisný sloh a vlastně neemotivní jazyk dotvrzuji důslednost umělecké metody Kafkovy Proměny... Stereofonní zpracování může dát pocit reálného prostředí i prostoru, zachovává naprostou přehlednost a ještě nechá dostatek příležitostí posluchačově fantazii. Metafora proměny Řehoře Samsy v podivného brouka se nestane pouhým vizuálním popisem, ale zůstane mnohorozměrnou metaforou, neztratí svou básnivost a filozofický náboj.“

Josef Henke
Petr Haničinec v rozhlasovém studiu
autoři: Tvůrčí skupina Drama a literatura , Martin Velíšek
Spustit audio

Související

Nejnovější hry a četba

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.