Franz Kafka a jeho hudební Praha
Pořad Akademie nazvaný Franz Kafka a jeho hudební Praha se pouhý den po jubileu, v kontextu řady dalších červnových programů, zaměřuje na skladby, které jako tehdy soudobé patřily do jeho světa, na pozdější kompozice zhudebňující jeho texty i na hudební díla nedávné současnosti, která našla inspiraci v jeho odkazu. Poslouchejte online po dobu čtyř týdnů po odvysílání.
Franz Kafka a jeho hudební Praha, to je příležitost připomenout hudbu jeho současníků Gustava Mahlera, Leoše Janáčka, Alexandera Zemlinského, Arnolda Schönberga a Maxe Broda. Spisovatel Franz Kafka a skladatelé, to je i po celém století, které uplynulo od jeho odchodu ze světa, další velké téma. Nutně jen ve výběru – ukázky ze skladeb českých autorů: Vokální symfonie Vladimíra Sommera, Kafkovy sny Sylvie Bodorové, Symfonie č. 3 Kafka od Jiřího Temla, melodramy Josefa Vejvody na Kafkovy texty… a pak i klavírní cyklus Dopisy Mileně od Petra Ebena, vycházející z jeho improvizací k četbě z Kafkovy korespondence; tato hudba se táhne jako červená niť celým pořadem.
Kafka sám přiznával, že není muzikální, ale hudba kolem něj samozřejmě zněla. Jeho vlastní texty sice nejdou tónům nijak zvlášť naproti, přesto byly a jsou zhudebňovány, možná i právě proto. Byly totiž nejen svou hodnotou, ale i určitou provokativností pro skladatele asi vždy výzvou.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Džuniči Saga: Zpověď šéfa jakuzy. Syrový pohled do srdce japonského podsvětí a fungování tamní mafie
-
Povídky Samuela Becketta, Maeve Binchyové, Williama Trevora, Edny O'Brienové a dalších autorů
-
Umberto Eco: Foucaultovo kyvadlo. Napínavý příběh tajemných spiknutí, nebo úvaha o realitě a fikci?
-
Günter Eich: Sabeth. Křehké podobenství o prchavosti štěstí s Rudolfem Hrušínským v hlavní roli
-
Osudy Jiřího Grygara. Rozhlasové vzpomínky astrofyzika a popularizátora
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.