František Drtikol: Umění fotografické. Výběr z úvah fotografa a znalce východních nauk

František Drtikol působil jako fotograf, malíř, grafik a mystik. Narodil se 3. března 1883 v Příbrami, zemřel 13. ledna 1961 v Praze. Po maturitě na příbramském gym­náziu (1898) se vyučil fotografem a v letech 1901–1903 absolvoval odbornou fotografickou školu v Mnichově. V letech 1903–1906 cestoval po Německu a Švýcarsku, kde též krátce pracoval. V letech 1907–1910 vlastnil fotoateliér v Příbrami, 1910–1935 v Pra­ze.

V jeho počáteční tvorbě převládají akty a alegorické výjevy v duchu secesního zobrazování, ve 2. polovině 20. let pak fotografoval ori­ginální akty v geometrických dekoracích, zdůrazňují­cí dynamické pózy modelek a krásu ženské­ho těla. Současné se věnoval portrétní fotografii (portrétoval mnohé významné osobnosti, mj. T. G. Masaryka, E. Beneše, L. Janáčka, R. Thákura, H. Manna) a tiskové techniky obohatil o vynález fotolitografie.

Čtěte také

Jan Němec: Dějiny světla. Román o Františku Drtikolovi

Od mládí se zajímal o filozofii, náboženskou mystiku a teozofii. Pod vlivem buddhismu a dalších východních náboženských a filozofických systémů se v 1. polovině 30. let soustředil na symbolické náměty s vyřezávanými figura­mi. V roce 1935 uzavřel svůj ateliér a začal se věno­vat pouze duchovní meditaci, malířské a grafické tvorbě, jíž se snažil symbolisticky vyjádřit své vnitřní stavy a vize, i překladům náboženské a filozofické literatury.

František Drtikol patří k předním světo­vým fotografům. Jeho dílo je zastoupeno v nejvýznamnějších galeriích, muzeích i soukromých sbírkách.