František Drtikol: Umění fotografické. Výběr z úvah fotografa a znalce východních nauk
Michal Pavlata čte ze souboru Oči široce otevřené, který na začátku 30. let sepsal František Drtikol. Jeho unikátní výpověď, fotografické krédo, poslouchejte on-line po dobu jednoho týdne po odvysílání.
František Drtikol působil jako fotograf, malíř, grafik a mystik. Narodil se 3. března 1883 v Příbrami, zemřel 13. ledna 1961 v Praze. Po maturitě na příbramském gymnáziu (1898) se vyučil fotografem a v letech 1901–1903 absolvoval odbornou fotografickou školu v Mnichově. V letech 1903–1906 cestoval po Německu a Švýcarsku, kde též krátce pracoval. V letech 1907–1910 vlastnil fotoateliér v Příbrami, 1910–1935 v Praze.
V jeho počáteční tvorbě převládají akty a alegorické výjevy v duchu secesního zobrazování, ve 2. polovině 20. let pak fotografoval originální akty v geometrických dekoracích, zdůrazňující dynamické pózy modelek a krásu ženského těla. Současné se věnoval portrétní fotografii (portrétoval mnohé významné osobnosti, mj. T. G. Masaryka, E. Beneše, L. Janáčka, R. Thákura, H. Manna) a tiskové techniky obohatil o vynález fotolitografie.
Čtěte také
Od mládí se zajímal o filozofii, náboženskou mystiku a teozofii. Pod vlivem buddhismu a dalších východních náboženských a filozofických systémů se v 1. polovině 30. let soustředil na symbolické náměty s vyřezávanými figurami. V roce 1935 uzavřel svůj ateliér a začal se věnovat pouze duchovní meditaci, malířské a grafické tvorbě, jíž se snažil symbolisticky vyjádřit své vnitřní stavy a vize, i překladům náboženské a filozofické literatury.
František Drtikol patří k předním světovým fotografům. Jeho dílo je zastoupeno v nejvýznamnějších galeriích, muzeích i soukromých sbírkách.
Související
-
Od Františka Drtikola k Dagmar Peckové aneb spořilovská bohéma kdysi a nyní I.
Spořilov je zahradní město, které je oficiálně součástí pražských Záběhlic. Záběhlice jsou ale pro Spořilováky daleko – Spořilov je prostě samostatná jednotka.
Nejnovější hry a četba
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor


Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.