Charles Baudelaire: Květy zla. Životní dílo prvního z prokletých básníků v překladech Jiřího Pelána

Charles Baudelaire (9. dubna 1821 – 31. srpna 1867) je jednou z nejvýznamnějších postav světové poezie. Jeho dílo představuje příchod moderního básnictví a jeho život básníka se stal prototypem dandyho, dekadenta. Jeho poezie se snesla z parnasistního snění do ulic moderního velkoměsta, do náleven, mezi prostitutky – a nepřestala přitom v úporném hledání Krásy.

Baudelairovy Květy zla, životní sbírka svého autora, byly jako celý soubor i po částech překládány opakovaně. Slavné jsou například už překlady Karla Čapka z výboru Francouzská poezie nové doby, Vítězslava Nezvala, Otokara Fischera, Františka Hrubína, Vladimíra Holana, Ivana Slavíka ad.

Vltavský Souzvuk představuje nové překlady romanisty Jiřího Pelána, které vznikly před rokem na objednávku Českého rozhlasu při příležitosti 200. výročí narození autora. V rozhlasovém vysílání zazněly v premiéře jako předzvěst časopiseckého (Revue Souvislosti 1/2021) i chystaného knižního vydání.

ALBATROS

Někdy si matrózi chytají albatrosy
pro trochu zábavy a k potěšení všech,
netečné soudruhy, plachtící za kolosy,
jež kloužou pozvolna po hořkých propastech.

Jenom co postaví na prkna u kormidla
ty krále blankytu, nyní tak bezbranné,
tu oni stydlivě svěsí svá bílá křídla
a jako vesel pár je vlečou po straně.

Jak nemotorný je ten tulák z nebe spadlý!
Kdys krásný, jak je směšný, plný rozpaků!
Ten kolem zobáku ho svojí lulkou škádlí,
ten kulhá po chromci, jenž vzlétal do mraků.

Básník je jako on; je také vzdušné kníže,
jež šípům směje se a blesky odráží,
a ve svém exilu, v hlučícím davu ví, že
dvé křídel obrovských mu v chůzi překáží.

Mezi novými překlady nechybí jedny z nejslavnějších básní Baudelairovy sbírky – Souvstažnosti (Čapek překládá jako Vztahy), Albatros, Nepřítel, Ideál ad. Vedle toho zazní také básně z prostředí pařížské ulice, náleven, které frekventují nehezké, ale velebené prostitutky i dekadentní přízraky. Dojde také na básníkovu vůbec první skladbu „Mám běhnu za milou, a žádnou slavnou lvici“ i poslední „Cesta“.