Festivalová setkání se smrtí
Vražda - promyšlená i spáchaná z momentální zoufalé nezbytnosti -, nebo pomalé čekání na smrt. To jsou klíčová témata podstatné části (nejen) oceněných filmů hlavní soutěže 43. ročníku karlovarského filmového festivalu. "Co chceš, takový je život", odpověděla respektovaná filmová teoretička na mé trochu překvapené zjištění. Ale snad ani ne tak život, spíš se tímto směrem ubírá zájem filmařů; skrze šok z tragické události se důrazněji vyjádří i obecně platná myšlenka.
Letos se soutěž vyznačovala vcelku slušnou úrovní, nepřinesla ale výraznou kvalitativní špičku. Ponurý dánský thriller Henrika Rubena Genze s ironickým titulem Ukrutně šťastni (Velká cena - Křišťálový glóbus) líčí příběh mladého policisty za trest přeloženého do odlehlého provinčního městečka. Utkává se tu se silným tlakem místní komunity, která ho dokáže držet v šachu. Ví totiž o jeho vině na vraždě. Tísnivou atmosféru temného dramatu podtrhuje drsná příroda a špatné počasí bez slunečního svitu. Film je výtečně natočen, chlad proniká za nehty i divákům, pečlivě prokomponované scény jsou působivé. Verdikt poroty lze tedy respektovat, ale možná už hůř přijmout srdcem...
Zvláštní cena poroty za Fotografa je u indonéské režisérky Nan T. Achnasové ve správných rukou. Vztah mladé prostitutky a stárnoucího fotografa, pokorně čekajícího na smrt, utkala autorka citlivě a křehce. Pozoruhodná je filmařská čistota a síla obrazu, zejména zakomponování starých fotografií, jež tu mají dějotvorný i symbolický význam.
Ruský režisér Alexej Učitěl získal za film Zajatec třetí Cenu za režii. Snímek je z jednoho kusu, bolavý i palčivě apelativní, aniž hlasitě "křičí". Dva ruští vojáci putují se zajatým čečenským chlapcem nebezpečnou krajinou plnou ozbrojenců. Mezi muži vznikne náznak bližšího vztahu; v této situaci však bohužel platí, že přežije ten, kdo dokáže rychle jednat, i když cit velí jinak. Film na úsporné ploše 80 minut vystihuje tragiku nejen bojů v Čečně, ale jakékoliv zbytečné války.
Na výtečné Karamazovy Petra Zelenky (kde jde mimochodem také o vraždu) zbylo jen Zvláštní uznání a prestižní, byť nestatutární cena Fipresci. Patřili přitom, cena necena, v soutěži k nejlepším.
Zvláštní uznání získalo i maďarské Pátrání Attily Gigora, které zaujalo netradičním příběhem i zpracováním. Thriller o patologovi najatém na vraždu je exponován jako vážná krimi, postupně však zdravě šokuje černým humorem, jaký kdysi uměli jen velcí světoví filmaři.
Do přehlídky filmových exitů na různý způsob zapadá i slušný německý snímek Dr. Alemán Toma Schreibera, dějovými motivy připomínající Posledního skotského krále, a americká Kytara o umírání na rakovinu, vcelku kultivovaný film s happyendem. Zajímavý je ovšem hlavně tím, že jej natočila dcera Roberta Redforda Amy.
Velmi příjemným překvapením soutěže se staly Děti noci Michaely Pavlátové. Nejen proto, že se vymykaly ponurým tématům, ale hlavně pro citlivý a neotřele svěží pohled na mladé lidi současnosti, na jejich pocitový svět a hledání místa "na slunci". Výkony Marthy Issové a Jiřího Mádla došly po zásluze uznání i u poroty: oba interpreti získali ceny za herecké výkony. Je to jediný snímek, který si odnesl dvě statutární ceny - což něco vypovídá i o jeho celkové kvalitě a spolu s oceněnými Karamazovými také o úspěchu Česka ve festivalové soutěži.
Související odkaz: Filmžurnál 2008
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
