Ferdinand Peroutka: Úděl exilu, Úděl svobody
Literatura, i když o to vědomě neusiluje, má hluboký morální vliv. Poslechněte dva z rozhlasových projevů, které psal Ferdinand Peroutka pro stanici Svobodná Evropa v letech 1951–1977. On-line po dobu jednoho týdne po odvysílání.
Spisovatel, dramatik a publicista Ferdinand Peroutka (1895–1978) patřil k nejvýznamnějším představitelům české demokratické žurnalistiky, jeho dílo i veřejné působení byly neslučitelné s totalitním prostorem Československa, do exilu odešel v dubnu 1948.
Ve dvou rozhlasových projevech pro stanici Svobodná Evropa se Peroutka zamýšlí nad údělem spisovatele v exilu (tedy mimo své jazykové prostředí), nad společností svobody (včetně světa reklamy) a místem literatury v ní. Věří, že literatura, i když o to vědomě neusiluje, má hluboký morální vliv. Mluví také o přemíře slov, která vyhovuje některým autorům, a dochází k závěru, že literatura by se velice změnila, kdyby „spisovatelé psali jen to, co vědí, jen o tom, čemu rozumějí“.
Nejposlouchanější
Jiří Karásek: Muž, který zásadně mluvil pravdu. Hvězdně obsazená detektivní tragikomedie z roku 1965
-
Umberto Eco: Foucaultovo kyvadlo. Napínavý příběh tajemných spiknutí, nebo úvaha o realitě a fikci?
-
Alexandr Grin: Krysař. Magický příběh z pera solitéra ruské novoromantické literatury
-
Martin Ryšavý: Tundra a smrt. Dobrodružná výprava k neprobádaným končinám lidské existence
-
Miloš Doležal: Jako bychom dnes zemřít měli. Život a smrt Josefa Toufara, kněze umučeného StB
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor

Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.