Fascinuje mě ten nepoměr mezi pověstí a realitou, říká o natáčení mezi Romy dokumentarista Tomáš Kratochvíl
Proč je důležité, aby z České televize nezmizel společensko-kritický dokument? Protože dokáže daleko rychleji vyvolat debatu o důležitých tématech, jako je například chudoba. Myslí si to alespoň dokumentarista Tomáš Kratochvíl, který se dlouhodobě věnuje tématům spojeným s ekologií a romskou problematikou. Na letošním festivalu Jeden svět má premiéru jeho film Pongo Calling. I o něm mluvil ve Vizitce s Ondřejem Cihlářem.
Vyrůstal na Vysočině a vysokou školu studoval v Praze. Než se spřátelil s herci z DAMU, kteří v létě hráli ve vyloučených lokalitách s koněm a maringotkou Shakespearova Othella, žádné Romy osobně neznal. Damácký projekt ho zaujal a záhy ho napadlo, že by z toho mohl vzniknout zajímavý dokument.
Námět s úspěchem nabídl brněnské České televizi a od té doby se k romským tématům vrací. „Během natáčení jsem se seznámil s romskou komunitou, vyvrátil jsem si všechny předsudky, které jsem vůči ní trpěl, a zjistil jsem, že je mi mezi nimi dobře. Romové mě naučili přímostí v komunikaci, líbí se mi i jejich smysl pro humor a jižanský oheň, který tady postrádám. A tak jsem u toho zůstal, dodnes mě fascinuje ten nepoměr mezi pověstí a realitou,“ konstatuje.
Ukažte, že taky máte práci
Půl roku žil Tomáš Kratochvíl v ústeckých Předlicích v romské rodině a svou zkušenost přetavil do dokumentu Gadžo, který v rámci Českého žurnálu odvysílala Česká televize. Točil i v brněnském Bronxu, kde to zná i coby tamní rezident. Na posluchačský dotaz, který se ptal po jeho zkušenosti s romskými spolubydlícími, odpověděl, že v těsném sousedství Kratochvílů bydlí „extrémně hlučná“ olašská rodina. Přesto je přesvědčený, že problémem České republiky nejsou Romové, ale systémový anticiganismus a také segregace ve školách.
Ve svém nejnovějším filmu Pongo Calling otevírá další málo mapované téma spojené s Romy: jejich odchod do Anglie – podle Kratochvíla za kanálem La Manche žije nejpočetnější komunita mimo ČR – a tamní zakořenění. Dokument vypráví o romském řidiči Štefanu Pongovi, který s rodinou v Anglii našel domov i práci, a v pauzách mezi vykládkami kamionu přes videa z mobilu podporoval a motivoval českou romskou komunitu, aby ukázala, že také pracuje a zajímá se o aktivní způsob života. Tomáš Kratochvíl si původně myslel, že Štefanova domu v Manchesteru využije jen jako základny pro natáčení v dalších koutech Anglie, nakonec se ale ukázalo, že nejlepšími protagonisty snímku budou právě Štefan Pongo a jeho rodina.
O proměnách námětu mluvil Kratochvíl ve Vizitce detailně. Vysvětlil také, proč se na pražské FAMU nezdržel víc než rok, popsal rozdílu v přístupu k dokumentu a novinářské reportáži a na příkladu snímku Jezero o atypickém jihomoravském Čejčském jezeru ukázal, jak může soustředěná práce aktivně pohnout se zdánlivě mrtvým problémem.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
-
Kurt Vonnegut: Matka noc. Nejčernější groteska o muži, který šířil zlo, aby pomohl dobru
-
Nora Eckhardtová: Druhá strana řeky. Jak souvisí zmizení podnikatele s dávným krveprolitím?
-
Ngaio Marshová: Zpěv v ráhnoví. Pátrání po úchylném vrahovi žen
-
Nevěsta přijíždí do Yellow Sky a Otevřený člun. Povídky klasika americké literatury Stephena Cranea
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka

Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka