F. M. Dostojevskij: Krokodýl. Jan Libíček v příběhu muže, který se zabydlel v krokodýlích útrobách
Jméno Fjodora Michajloviče Dostojevského je synonymem velkých románů postihujících temné stránky lidské psychiky i drama věčného zápasu dobra se zlem. V autorově literárním odkazu však nechybí ani humoristická a satirická díla napsaná v téměř v gogolovském duchu. K těm nejzdařilejším patří Krokodýl z roku 1864. Zdramatizovanou povídku s výbornými herci poslouchejte on-line po dobu čtyř týdnů po odvysílání.
Sledujeme neuvěřitelnou historii váženého úředníka Ivana Matvejiče, který je vinou vlastní neopatrnosti spolknut vystavovaným krokodýlem. Po počátečním zděšení přítomných, mezi kterými nechybí německý majitel vystavovaného zvířete, manželka nebohého úředníka a jejich rodinný přítel, se všichni uklidní, když se z útrob krokodýla ozve Ivan Matvejič – živ a zdráv. Jako zázrakem přežil a jistě se stejně snadno, jako se dostal do krokodýlova břicha, dostane zase ven.
Rozhlasovou dramatizaci Dostojevského povídky natočil v roce 1971 režisér Jiří Horčička s výborným hereckým obsazením, kterému vévodí Jan Libíček v roli Ivana Matvejiče a Jaroslava Adamová jako jeho žena Jelena Ivanovna. Reprízu uvádíme u příležitosti letošního listopadového 200. výročí narození F. M. Dostojevského (*11. 11. 1821).
Čtěte také
Nastudování si můžete porovnat s inscenací režiséra Miroslava Buriánka natočenou v roce 1995 v plzeňském studiu, která bude na vltavském webu k poslechu do 5. prosince.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
-
Jaroslav Hůlka: Láska. Baladický obrázek z brněnské periferie
-
František Hrubín: Srpnová neděle. Dva horké letní dny v malé jihočeské vsi
-
Marguerite Durasová: Milenec. Skandální příběh zakázané lásky zámožného Číňana a francouzské dívky
-
Podivuhodná dobrodružství barona Prášila. Příhody okouzlujícího vypravěče a lháře
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
