Evropská výchova v Chebu

25. září 2004

Když v roce 1992 uspořádal německý historik Frank Boldt v Chebu poprvé svou Letní akademickou školu, sjeli se tam k přednáškám významní čeští i němečtí historikové, aby ve svých oborech přispěli otevírání a poznávání společné středoevropské identity Čechů, Slováků, Němců, Poláků, Rusínů a Židů - národů, které spolu žily v někdejší rakousko-uherské monarchii a pokračovaly ve svém soužití i v Československé republice.

V Chebu tehdy přednášel doyen českých historiků Jan Havránek i nositel Ceny Karla Velikého Ferdinand Seibt, o historickém vývoji evropských struktur temperamentně vykládal brémský profesor Geiss a o dějinách pražské univerzity ředitel jejího archivu Michal Svatoš. Ivan Pop - tehdy na univerzitě v Užhorodu - otevřel střední Evropu na východ do Podkarpatské Rusi a téma sudetských Němců autenticky vnesl do diskuse Rudolf Hilf, v té době negativně mediálně známý "mluvčí sudetoněmeckých požadavků". Zazněla i otřesná zpráva o dějinách Židů na Slovensku z úst slovenské historičky, která se v diskusi střetla s představitelem katolického hnutí Vladimírem Neuwirthem. Nezapomenutelné bylo i setkání se sociálnědemokratickým exulantem Jiřím Loewym ještě dříve, než se stal pravidelným komentátorem Lidových novin. Překvapením Letní školy bylo nejen poznání toho, co všechno o sobě nevíme, ale i to, kolik cizinců hovoří česky. Ostatně výuka češtiny pro Němce, jakož i němčiny pro Čechy byla a zůstala součástí programu. Pořadatel celé akce Frank Boldt, v Chebu usazený historik a slovanský filolog, kromě toho, že přednášel, německé přednášky také tlumočil. Činí tak ostatně dodnes.

Frank Boldt, ředitel ředitel nadace Evropské Comenium, Cheb

Letošní, již 12. letní akademická škola Evropského Comenia, která proběhla v Chebu na konci srpna, měla téma Novodobý evropský regionalismus v historických českých zemích s podtitulem Náboženský život - osvícenství - místní evropanství a v jejím programu byly i návštěvy významných činných klášterů - cisterciáckých ve Waldsassen v Bavorsku a v severočeském Oseku a křížovnického v Chlumu Svaté Máří. V posledních několika ročnících Letní školy se konají i literární večery - jejich duší je básník a výtvarník Václav Vokolek a "jeho družina" - a také koncerty s muzikologickým výkladem. Ale dosti výčtů.

Pro osvícení celé problematiky mnohonárodního a kulturně pestrého soužití ve střední Evropě vykonala každoroční setkání v Chebu neobyčejné dílo: Dnes už není třeba přednášet o společných kulturních a politických kořenech ani definovat evropanství obecně jako v prvních ročnících, dnes jsou to obecně známé věci, které se snad i vyučují na středních školách. Témata přednáškových cyklů se postupně zužují, ale stále je - a ještě dlouho bude - o čem mluvit. Letní akademická škola v Chebu se během dvanácti let stala intelektuálním a přátelským setkáním lidí, kteří pochopili, že před bolestnými kapitolami vlastní historie nemá smysl uhýbat. Abychom tak nečinili ani bezděčně, je dobré "slyšet i druhou stranu": teprve tehdy se z omezených nacionalistů zpoza "železné opony" stáváme skutečnými humanisty.

Spustit audio