Eva Blechová: Zářivé dítě. Oslnivý i temný příběh Marie Curie a radia
Marie Curie-Sklodowská (1867–1934) byla polsko-francouzská vědkyně, průkopnice v oblasti radioaktivity a první žena, která získala Nobelovu cenu. Společně se svým manželem Pierrem Curie objevila prvky polonium a radium, přičemž její práce zásadně přispěla k pochopení radioaktivity jako fyzikálního a chemického jevu. Byla první osobou, která získala Nobelovu cenu ve dvou odlišných vědních oborech – fyzice (1903) a chemii (1911).
Na začátku 20. století společnost fascinovala Marie Curie jako žena-vědkyně. Její důslednost, oddanost odbornému výzkumu a profesní spolupráce s manželem Pierrem se ocitly v centru pozornosti médií. Stejně ohromující byl pro veřejnost nový chemický prvek – radium.
Propuklo „radiové šílenství“ a zářící zázrak se stal všudypřítomným a všemocným artiklem. Prodávala se radiová zubní pasta, krém na obličej nebo léčivé polštářky, radium se přidávalo do potravin, medikamentů i spotřebního zboží. George Bernard Shaw psal: „Svět se zbláznil do rádia, které podněcuje naši důvěřivost přesně tak, jako zjevení v Lurdech podněcovala důvěřivost římských katolíků.“
Ničeho na světě se není třeba bát, je jen třeba všemu porozumět.
Marie Curie
Prvotním nadšením však začaly prostupovat obavy z možných negativních účinků radioaktivního záření, které vyvrcholily aférou známou jako „Radium Girls“. Dělnice v několika továrnách v Americe, které malovaly radioaktivní barvou ciferníky hodinek, používaly ústa pro vytvarování štětce namočeného v barvě. U dívek se projevila vážná onemocnění, často se smrtelnými následky.
Čtěte také
Teprve postupně tak svět začal hledat rovnováhu mezi přínosy a riziky nového objevu. Jejich hraničních podob v podobě vynálezu atomové bomby či využití radiace při léčbě nádorových onemocnění už se Marie Curie nedožila. Vysoké dávky ionizujícího záření, kterým byla dlouhodobě vystavena, přispěly pravděpodobně k jejímu předčasnému úmrtí v roce 1934 na aplastickou anémii.
Dodnes však zůstává ikonou vědy a inspirací pro všechny, kdo usilují o pokrok a objevování nových hranic lidského poznání. Její příběh zároveň otevírá otázky, které časem neztratily nic ze své naléhavosti. Co jsme ochotni obětovat ve jménu vědeckého pokroku? Dokážeme kontrolovat síly, které jsme sami vypustili do světa? A je lidstvo připraveno nést důsledky svých objevů?
Eva Blechová: Zářivé dítě (ukázka)
Související
-
Příběhy učených žen ve vědě: Hypatia, Herschelová, Kovalevská, Curie a Meitnerová
Pohnuté příběhy dam, které usilovaly o vzdělání a vědeckou dráhu v době, kdy to bylo ženám téměř zapovězeno, vypráví experimentální fyzik, profesor Ivo Kraus.
-
Od hvězd k rovnicím. Příběhy výjimečných žen vědy
O pohnutých životních cestách dam, které usilovaly o vzdělání a vědeckou dráhu v časech, kdy to bylo ženám téměř zapovězeno, vypráví experimentální fyzik prof. Ivo Kraus.
-
Proč antropologie dlouho přehlížela ženy? A objevují výzkumnice něco jiného než muži?
Čím to je, že důležitou roli, jakou ve společnostech mají ženy, antropologie dlouho nedoceňovala? Téma pro antropoložky Petru Ezzeddine, Hanu Horákovou a Janu Jetmarovou.
Nejnovější hry a četba
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.