Proč antropologie dlouho přehlížela ženy? A objevují výzkumnice něco jiného než muži?

Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Uprchlíci v Řecku
0:00
/
0:00

Čím to je, že důležitou roli, jakou ve společnostech mají ženy, antropologie dlouho nedoceňovala? A objevují ženy jako výzkumnice v terénu něco úplně jiného než jejich mužští kolegové? Téma pro antropoložky Petru Ezzeddine, Hanu Horákovou a Janu Jetmarovou.

Po dlouhou dobu dělali antropologický terénní výzkum převážně muži. Mělo to nějaký vliv na to, jaký obraz podávala antropologie o zkoumaných kulturách? Antropoložka Jana Jetmarová připomíná, že mužští badatelé zkoumali převážně mužský svět, zatímco ten ženský pro ně byl jakoby skrytý, neviděli ho. „Ženy ve zkoumaných kulturách obvykle měly jiné věci na starosti, než vysedávat s bílým antropologem a povídat si,“ vysvětluje. „Teprve později, když začaly do terénu vyjíždět ženy antropoložky, si postupně začínaly všímat i ženské perspektivy a toho, že ony neviditelné ženy mají v daných kulturách roli, kterou mužští antropologové nepopsali.“

Je dnes ženská perspektiva dostatečně zastoupená v médiích? Antropoložka Petra Ezzeddine to ukazuje na příkladu zpráv týkajících se takzvané migrační krize. Média podle ní ukazovala hlavně lidi, kteří naplňují evropské představy o orientálních mužích. Zato ženy vůbec nebyly vidět. „Což tak bylo i z toho důvodu, že po nebezpečné trase šli převážně muži,“ připouští. Ale hned dodává: „My víme, že ženy na této trase byly. Zároveň čekaly v utečeneckých táborech, případně v Turecku, aby se potom mohly připojit ke svým mužům.“

Měl by se vědec či vědkyně angažovat v problémech, o kterých během svého výzkumu zjistí, že trápí jím zkoumané lidi? Má zůstat tváří v tvář těmto problémům nečinný, anebo se má zapojit do jejich řešení? „Věřím, že antropolog by neměl zůstat pasivní, čelí-li nějakým zjevným formám diskriminace vůči lidem, které zkoumá,“ je přesvědčená antropoložka Hana Horáková. „Je otázka obyčejné slušnosti nejenom se vztahovat k těmto problémům na úrovni odborné, ale i na úrovni veřejné služby, a pokud je to možné, a ne každý antropolog to tak cítí, se i zapojit do nějakých aktivit.“

Mají ženy jako výzkumnice stejné podmínky jako jejich mužští kolegové, anebo jsou znevýhodněné? Může dnešní antropologie posilovat možnost změny společenských poměrů? A jsou antropologové minulosti spoluzodpovědní za holokaust? Poslechněte si celé Reflexe, které připravili Tomáš Samek a Lukáš Matoška.

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.

Václav Žmolík, moderátor

Karel Klostermann Ze světa lesních samot

Ze světa lesních samot

Koupit

Román klasika české literatury zobrazuje dramatické změny poměrů na česko-bavorském pomezí v posledním čtvrtletí 19. století, kdy ustálený životní řád "světa lesních samot" narušila živelná katastrofa.