Nedělejte z vědy vědu

Malou, amatérskou levnou občanskou vědu můžeme pěstovat z různých důvodů. V bohatých zemích globálního Severu ji dělají kutilové, hackeři, makeři, protože chtějí být nezávislí a ověřovat si věci na vlastní pěst.

V chudších zemích globálního Jihu je to nutnost, drahé vybavení je nedostupné a improvizovat se zkrátka musí. První host Petra Šourka - filozofka a designérka Denisa Kera sledovala, jak se v první dekádě 21. století tyto dva proudy slily a začala probíhat živá výměna mezi Severem a Jihem. Hackeři a umělci ze Severu spojili s vědci a výzkumníky z Jihu, aby společně změnili směr vědeckého výzkumu.

Nanotechnolog a biohacker Marc Dusseiller (www.hackteria.org) od té doby pracuje na Jávě. V jihovýchodní Asii poznal interdisciplinaritu jako něco přirozeného, co se nemusí stimulovat grantovými extrawursty.

Věda mimo zdi velkých vědeckých institucí budí také obavy. Nad biologickým výzkumem se vznáší přízrak frankensteina. Co je syntetická biologie a na čem opravdu pracuje, objasňuje Jamie Davies, který tento obor přednáší na Edinburské univerzitě, Mystiku DNA pak rozpustí (a to doslova: ve vodě) francouzská umělkyně Dominique Peysson.

"Vědecké instituce trpí představou, že to ještě nikdy neměla věda tak těžké a společnost na ni ještě nikdy nenahlížela s větším podezřením. Přitom se věda v celých dějinách nikdy netěšila takové popularitě a míře přijetí společností. Před sto lety to bylo horší, před padesáti lety to bylo horší než dnes," říká Marc Dusseiller: "V současnosti má věda ve společnosti pozici, jako za dobu své existence nikdy neměla. Ten umělý strach, že věda ztrácí důvěru veřejnosti, vede k dalšímu vymezovaní se, ohrazování, zabarikádování se a k té představě, že je třeba vědu vytrvale popularizovat a vzdělávat nechápavé laiky."