Ensemble Interconemtporain a Peter Eötvös
Po šestnácti letech přijede z Paříže na letošní Pražské jaro (teprve podruhé ve festivalové historii) věhlasný Ensemble Intercontemporain. Stane se tak v roce, kdy si soubor připomíná 30. výročí svého založení.
Mezi světovými tělesy, která se specializují na interpretaci soudobé avantgardní hudby, patří k těm vůbec nejznámějším a i v mezinárodním měřítku nejrespektovanějším. Jeho zakladatel a dnes už legendární skladatel a dirigent Pierre Boulez navázal v roce 1976 s tímto souborem na předchozí dvacetiletou éru s variabilními tělesy památné pařížské koncertní společnosti Domaine Musical, jejíž zásluhou se nápadně rozšířilo povědomí o francouzské i světové hudební avantgardě poválečného období.
Ensemble Intercontemporain byl založen s pomocí francouzského ministerstva kultury, jehož příspěvky dodnes tvoří převážnou část financování jeho činnosti. Naše domácí festivalové obecenstvo poznalo tento, v každém ohledu výjimečný ansámbl, až v prvním polistopadovém roce, kdy ho ve Smetanově síni řídil sám Pierre Boulez v reprezentativním programu, který vedle klasiků francouzské hudby - Ravela, Varéseho a Messiaena - tvořily české premiéry jeho vlastních skladeb z punktualistického období Improvisation sur Mallarmé I et II, novější Drive a novinka tehdy třicetiletého britského autora George Benjamina Za úsvitu.
Na letošním festivalovém koncertu v neděli 28. května ve Dvořákově síni Rudolfina bude Ensemble Intercontemporain řídit další ze stěžejních představitelů soudobé hudby postboulezovské generace Peter Eötvös. Rodáka z Transylvánie připravoval v mladém věku ke studiu na Budapešťské hudební akademii tehdy ještě žijící klasik maďarské hudby 20. století Zhltán Kodály, po jejím absolvování studoval dirigování na Vysoké hudební škole v Kolíně ad Rýnem, kde později sám působil jako profesor. Už během kolínských studií přišel do aktivního kontaktu s novou hudbou jako člen souboru, vedeného známým Karlheinzem Stockhausenem. Do Paříže přišel Eötvös na osobní Boulezovo pozvání a z jeho iniciativy zastával do roku 1991 funkci hudebního ředitele Ensemble Intercontemporain.
Program, s nímž francouzský soubor pod taktovkou dvaašedesátiletého Petera Eötvöse přijíždí do Prahy, je originální a jedinečný každým coulem. Během jediného večera na něm totiž zazní dvě stěžejní skladby hudby 20. století - Měsíční pierot Arnolda Schönberga a jím později inspirované Kladivo bez mistra z tvůrčí dílny Pierra Bouleze. V roce 1912 v Berlíně premiérované Schönbergovo dílo, které nikdo menší než Stravinskij označil za "solar plexus i smysl veškeré hudby počátku 20. století", bylo svým komorním obsazením pouze pěti sólových nástrojů a lidského hlasu první radikální reakcí na monstrózní romantický orchestr. Právě v těchto jednadvaceti melodramech na verše belgického dekadentního básníka Alberta Girauda si skladatel poprvé vyzkoušel svůj objev zcela nově traktovaného sólového hlasu, označovaného jako Sprechstimme či Sprechgesang - zpívaná řeč nebo mluvený zpěv. V Praze tento pěvecky, ale zejména výrazové mimořádně náročný part přednese slavná velšská kontraaltistka Hillary Summers, která mimochodem nazpívala hudbu Michaela Nymana k filmu Libertin, právě promítanému v našich kinech. Pro alt a podobné nástrojové složení, rozšířené o početný soubor biích nástrojů, komponoval Pierre Boulez také svoji kantátu Kladivo bez mistra, inspirovanou surrealistickými verši básníka René Chara. Niternou citovou zpověď v ní skladatel vyjádřil nejavantgardnější technikou - názvuky na prvního z francouzských moderních skladatelů Clauda Debussyho se tu ozývají v jakoby abstraktním rouše. Dílo mělo světovou premiéru v červnu 1955 na festivalu Mezinárodní společnosti pro soudobou hudbu v Baden-Badenu.
Nejposlouchanější
-
Charles Dickens: Vánoční koleda čili Vánoční povídka s duchy. Dojemná proměna lidského srdce
-
O. Henry: Vánoce na objednávku. Když bohatý zlatokop zatouží o Vánocích obdarovat maličké
-
Peter Turrini: Josef a Marie. Štědrovečerní příběh dvou důchodců
-
Vladislav Vančura: Šlépějemi krále Přemysla. Král železný a zlatý a jeho hledání vyvolené ženy
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka

Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka