Egon Hostovský: Půlnoční pacient. Příběh českého lékaře v síti špionážních centrál
Hrdinou rozhlasového seriálu Půlnoční pacient, napsaného na motivy stejnojmenné prózy Egona Hostovského, je český lékař žijící v emigraci v Americe v době studené války. Poslouchejte on-line po dobu čtyř týdnů po odvysílání.
Hlavní hrdina se souhrou okolností dostává do soukolí tajných služeb a mezi nejrůznějšími nároky a tlaky musí volit svou vlastní cestu. Autor po způsobu greenovských próz postavil svůj román na dobrodružném ději a špionážní zápletce a jako v horečnatém snu v něm žene čtenáře k překvapivé pointě. Zároveň je stejně jako v případě Grahama Greena i Hostovského Půlnoční pacient výpovědí o souboji tzv. velkých idejí a docela přízemních myšlenek. Přitom žádná z nich nedostává od spisovatele punc definitivní platnosti a pravdy.
Egon Hostovský
Egon Hostovský se narodil v početné židovské rodině jako nejmladší z osmi dětí spolumajitele textilní továrny. Studoval filozofii v Praze, záhy však přešel na univerzitu ve Vídni. Ani tam však studium nedokončil. Do Čech se vrátil v roce 1930 a pracoval až do roku 1937 v různých nakladatelstvích. Za okupace odcestoval Paříže, Libanonu a odtud do New Yorku. Zde pracoval na československém konzulátu. Po válce byl diplomatem na zastupitelském úřadě v Norsku.
Čtěte také
Za rok se však úřadu vzdal a v roce 1950 se natrvalo usadil v USA. V Americe působil Egon Hostovský nejprve jako učitel češtiny, potom jako novinář a redaktor Svobodné Evropy. Nakonec se věnoval jen literární činnosti. Mezi autorovými díly bývá Půlnoční pacient označován za román nejčtivější, které zároveň přímo vybízí k transformaci do jiného média. Ostatně právě Půlnočního pacienta si v roce 1957 zvolil proslulý francouzský režisér Henri-Georges Clouzot jako předobraz svého filmu Špióni.
Související
-
Nejposlouchanější hry a četby na Vltavě
Nenechte si ujít exkluzivní hry a četby s prodlouženou dobou poslechu.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.