SERIÁL

Osudy Olgy Hostovské, literární historičky, překladatelky, editorky a dcery spisovatele Egona Hostovského

Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Olga Hostovská (1998)
0:00
/
0:00

„A jak to máte s tím tatínkem?,“ ptali se opatrně Olgy Hostovské. „Můj táta, spisovatel Egon Hostovský, žil se mnou jen první tři roky. Nebylo mu ještě 31 let, když opouštěl Československo. Do té doby stačil vydat 12 knih.“ Pětidílné Osudy Olgy Castiellové Hostovské jsou samozřejmě spojené se vzpomínkami na jejího otce. Za román Žhář obdržel Egon Hostovský státní cenu v roce 1936. Dvacátého března toho roku se narodilo jeho prvorozené dítě, dcera Olga.

Rodinu rozdělilo nebezpečí sílícího nacismu v Německu, pro svůj židovský původ se Egon Hostovský rozhodl pro emigraci a díky belgickým členům PEN klubu Československo opustil. Nerad jistě také s vědomím, že není jisté, kdy a zda svoji manželku a dceru ještě uvidí. Jak uvažuje Olga Hostovská: „Myslím, že otcův odchod do exilu představoval trauma pro oba mé rodiče, takže o podrobnostech se mnou nikdy nemluvili. Je mi jasné jen jedno. Při své povaze by se byl otec nikdy nevypravil do exilu sám.“

Dětství v Opočně a školní experiment

Spisovatel Egon Hostovský - kulturní redaktor RFE

Základní školu začala dívka navštěvovat v Opočně, kde prožila válečná léta u svých prarodičů. Do Prahy se vrátila v létě roku 1946. Přechod na střední školu už i v jejím případě poznamenaly změny – vrcholící v únoru 1948 – vyplývající z nového zákona o jednotné škole. „Náš poslední rok studia byl poznamenán ještě jedním jevem. Kdo měl na maturitním vysvědčení samé jedničky, mohl si vybrat jakoukoli vysokou školu a dostal se tam bez zkoušek,“ vzpomíná Olga Hostovská. Jenže pro dceru, v té době už opět emigranta ohrazujícího se vůči nastupující totalitě, takové výsady neplatily, a tak pokud chtěla studovat češtinu a polštinu, přijímacím řízením projít musela.

Nejste náhodou příbuzná toho spisovatele?

S otcem se mohla dcera, po dlouhých průtazích ze strany totalitního systému, setkat v Dánsku, kde tehdy pobýval, až v květnu 1966. Egon Hostovský zemřel ve svých pětašedesáti letech 7. května 1973 a je pochován ve Spojených státech amerických.

Olga Hostovská pracovala v 60. letech jako redaktorka ve Státním nakladatelství dětské knihy. Léta 70. prožila s manželem a dětmi v Itálii, po návratu do Československa pracovala v letech 1988–1991 v nakladatelství Academia. Od poloviny 90. let se stará o otcovu literární pozůstalost a dodává: „V zahraničí každý rok vycházejí jeden až dva překlady. Jak jsme zjistili kdysi s Miloněm Čepelkou na jedné pražské besedě o Hostovském, kterou Miloň inicioval, jméno tohoto spisovatele u nás většinou nikomu nic neříká. A tak spolu občas jezdíme po knihovnách s pořadem nazvaným Smutný šprýmař Egon Hostovský.“

Připravila: Milena M. Marešová
Technická spolupráce: Ivana Možná
Natočeno v roce 2020 (premiéra).

Spustit audio