Dva Američané a jeden Dán s českými kořeny

03699551.jpeg

Především v druhé polovině 90. let jsme se v pořadu Viděno odjinud věnovali zahraniční literatuře, jejíž autoři a autorky situovali dění svých próz do Čech a na Moravu, především ovšem do Prahy.

Vysíláme 10. září v 8.00 hodin.

Rozhovor, který natočila Daniela Vrbová s dánským spisovatelem českého původu Jonasem Suchankem, přivedl dramaturga Přílohy podepsaného pod tímto článkem k úvahám, zda by nestálo zato připravit cyklus z textů zahraničních autorů českého původu, ve kterých reflektují, možná i za účasti svých českých genů, dění ve své nové vlasti a ve světě.

Jonáš Suchánek se narodil v roce 1981 v Olomouci, ale od dvou let žil v Praze. V roce 1989 emigrovala jeho rodina do Dánska. Poslední dvě slova předchozí věty posloužila i jako název dánského vydání Suchánkova debutu v roce 2014. Román Do danska popisuje útěk z komunistického Československa do blahobytného severského státu a následnou snahu o integraci očima osmiletého dítěte.

Kritika knihu Jonase Suchanka přijala dobře, a ocenila mimo jiné i humor, který autor do textu zapojuje. Ten našla i v kapitolách druhé Suchánkovy knihy, My jsme Bohémové, která vyšla na jaře 2016. Kniha pojednává o skupině mladých lidí, kteří se s prázdnou kapsou snaží najít důstojné bydlení v různých kodaňských čtvrtích. Podobně jako první román nese i tento text silné autobiografické rysy.

03699554.jpeg

Jonas Suchanek je absolventem dánské Spisovatelské školy, vystupuje také jako hudebník.

Daniela Vrbová se spisovatele mimo jiné zeptala: Máte jako Dán Jonas Suchanek jiné vlastnosti a nálady než Čech Jonáš Suchánek?

Když odpovím bez rozmýšlení, tak tam určitě rozdíl je a vždycky byl. V dánštině je člověk vždycky milý a přátelský, vyhýbá se konfliktům, spousta věcí se nesmí říkat na rovinu a člověk pořád přemýšlí, co říct a jak. V češtině je to mnohem spontánnější. Co vypustíte z pusy, diktují víc vaše nervy. Když otevřu svoji českou pusu, tak se mi v ní slova někdy zastaví, protože neumím mluvit tak rychle, jak by se mělo. Takže se při mluvení v Česku cítím někdy trochu hendikepovaný. Ale po dvou měsících se většinou dostanu do formy.

Velký román nelze napsat o bleše

Herman Melville byl v americké literatuře věčně druhý. V poloze romantika ho předešel Edgar Alan Poe, v ekologickém zaujetí zase Henry David Thoreau. Zato v literárním výrazu Melville natolik předběhl dobu, že současníci většinou nebyli schopni docenit jeho snahu podat sumu zkušeností, jaké člověku dopřává plavba po moři, a s ní zachytit velmi subtilní dramata lidských charakterů.

03652685.jpeg

Až 20. století objevilo, jak je Melvillovo psaní překvapivě moderní, a tak autorovi s každým desetiletím přicházíme víc a víc na chuť. Týká se to především jeho knihy Bílá velryba z roku 1851, nádherného monstra na samém počátku amerického románu.

V něm celník z newyorského přístavu zúročil své plavby po jižních mořích na palubách velrybářských lodí a zjistil, jak moc jsou mu tahle populární jatka 19. století proti srsti. Zcestovalý Melville, který o sobě tvrdil, že moře je Harvardem i Yalem jeho života, byl rovněž tvůrcem svého času pozoruhodně pojatých novel, povídkových črt a cestopisů, které si získaly odezvu ještě za jeho života. I o nich v pořadu Velký román nelze napsat o bleše debatují autor pásma Petr Matoušek, spisovatel Lubomír Martínek a amerikanista Richard Olehla. Ukázky čte Jiří Hromada.

Zrození amerického hrdiny

James Fenimore Cooper, americký spisovatel, kterého známe hlavně jako autora dobrodružných románů, Posledního Mohykána či Lovce jelenů, se narodil v roce Francouzské revoluce a zemřel v září roku 1851, den před svými 62. narozeninami.

03652686.jpeg

O jeho knihách, indiánech i anglo-francouzských válkách uslyšíte v příštím vydání Víkendové přílohy v pořadu Zrození amerického hrdiny. Jeho autorka Blanka Stárková do něj pozvala amerikanistu profesora Michala Peprníka z Univerzity Palackého v Olomouci a historika profesora Josefa Opatrného, vedoucího Střediska iberoamerických studií Univerzity Karlovy v Praze.

Oba portréty spisovatelů, Melvilla a Coopera uvádíme v rámci vltavského Amerického roku.

Čtěte také: Všechna dostupná díla na webu Hry a četba