Drábek – Levínský – Dianiška. Mají čeští komediografové smysl pro humor?
Tři dramatici – Tomáš Dianiška, David Drábek a René Levínský – u kulatého stolu prozradili, s jakými těžkostmi i radostmi se jako tvůrci komedií potýkají. Dozvěděli jsme se například, že toto trio nemá tvůrčí přetlaky a nemusí psát do šuplíku! V odlehčené atmosféře jsme se ovšem dotkli i závažných témat a diskutovali o překladech jejich her a tom, jaký konec hry je nejlepší. Repríza z 20. dubna 2018.
Nejvýřečnější David Drábek (nar. 1970), který se během diskuze občas chopil i moderátorské role, o své dramatické i režisérské práci řekl:
Nechci se znetvořit a podbízet, ale ve chvíli, kdy jsou v divadle studenti vedle seniorů, lopaťáci vedle kravaťáků a doufám, že i jaderní fyzikové vedle někoho z SPD, tak mě to baví. Tenhle druh fetu mě zkrátka chytil a nepouští.
Benjamínek Tomáš Dianiška (nar. 1984), který je také režisérem a hercem, se skromností sobě vlastní poodhalil, jaké role píše pro sebe a jak vznikají inscenace v Palm Off Studiu:
Velké role jsem si přestal psát, když jsme zjistili, že je potřeba, aby se na to naše kolektivní zkoušení někdo koukal. Když jsme všichni na jevišti a nikdo se na to nedívá, tak jsme třeba hrozně dlouho vlevo a aranžmá inscenace je potom vyosené. Třeba v inscenaci Pusťte Donnu k maturitě, což je o seriálu Beverly Hills 90210, hraju Stevna, kterého po pěti minutách sežere tornádo plné žraloků. Takže jsem se nechal zabít, abych to mohl sledovat.
Matematik a dramatik René Levínský (nar. 1970) o svém herectví, které se prý vyznačuje prvotřídním seladonským postojem na jevišti, kriticky diskutovat příliš nechtěl. Prozradil nám ovšem, proč má velikou zálibu v používání pseudonymů. Jako jediný z tohoto spisovatelského trojlístku má zkušenost s psaním her v cizím jazyce, konkrétně v němčině. Jako zakázkový autor by další nabídku napsání hry v němčině neodmítl:
Čeština je prima, ale němčina je taky super. Psát v němčině je pro mě svým způsobem jednodušší, protože můj jazyk je vždycky trochu na hlavu a v němčině se o to nemusím tolik snažit. Německy jsem se totiž naučil v hospodě a píšu ty písmenka trochu špatně.
Dramatikové byli zkrátka ve všech směrech optimističtí, a tak lze na základě této debaty prohlásit, že je stav české dramatické tvorby výborný.
Nejposlouchanější
-
Ngaio Marshová: Zpěv v ráhnoví. Pátrání po úchylném vrahovi žen
-
Nora Eckhardtová: Druhá strana řeky. Jak souvisí zmizení podnikatele s dávným krveprolitím?
-
Otokar Fischer: Karlštejn. Romantická komedie o porušení jednoho zákazu
-
Kurt Vonnegut: Matka noc. Nejčernější groteska o muži, který šířil zlo, aby pomohl dobru
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor

Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.