Dokumenty o nevšedních osudech: René
Osud muže jménem René Plášil by vydal na novelu či hraný film. Nikoliv na thriller, i když protagonistou je zkušený, zřejmě nenapravitelný kriminálník, ale spíš na psychologické drama. Helena Třeštíková zvolila pro jeho životní příběh metodu, kterou sama dovedla k vysoké kvalitě - časosběrný dokument. UVNITŘ TRAILER!
Snímek René byl uveden do kin po titulu téže autorky Marcela, navíc v době, kdy Česká televize uvedla malou přehlídku jejích televizních dokumentů. René je v tomto kontextu svým způsobem ojedinělý projekt; autorka s ním hodně riskovala (zloděj jako hrdina dokumentu!) a dost investovala: kromě tvůrčího úsilí poskytla svému pochybnému hrdinovi i osobní pomoc (například zařídila knižní vydání jeho textů) a důvěru (přitom jí vykradl byt a připravil o videokameru).
Reného sleduje už dvacet let, od jeho prvního pobytu ve vězení pro mladistvé. Už z úvodních záběrů je vidět, že sedmnáctiletý mladík je velmi inteligentní a komunikativní, ochotně o sobě hovoří a spolupracuje. Po prvním propuštění však dál pokračoval v trestné činnosti - i proto, že se nestihl naučit nic, čím by se živil. Nikdy nevydržel na svobodě déle než rok. Nicméně ve vězení četl, prohloubil si slovní zásobu i vzdělání. Srozumitelně formuje, je schopen sebeanalýzy, je přesvědčivý.
Třeštíková ho provází ve vězení i na svobodě a nemá to s ním snadné. Svědčí o tom i jeden z Reného výbuchů - když ji obviní, že ho využívá. Neoprávněnost tohoto tvrzení dokazuje režisérka nejen svým přístupem k Renému "mimo kameru", ale i způsobem vedení dialogu "na place". Jedná s ním bezprostředně, a i když neustupuje ze svých pozic, nemanipuluje ho, nechává ho, aby byl svůj, uvolněný a přirozený.
Osobnost režisérky je ve filmu trvale přítomna, nikoliv však násilně či s akcentovanou dominancí, ale jako přirozená součást dění. Vedle zmíněného umění dialogu stojí u Třeštíkové za pozornost i zdařile využitý motiv dopisů, které jí René psal - tvoří důležitou součást filmu a výmluvně dokreslují hrdinův portrét. Psal je od počátku vzájemného kontaktu (také je pro film sám načetl). Působivé jsou rovněž předěly, jež časově rytmizují Reného život. Jde vesměs o kratičké dobové záběry, většinou připomínající prezidentské volby. Naznačují plynutí času a současně dosvědčují, že hrdina zůstává dobou téměř nedotčen.
Související odkazy: Aerofilms, ČSFD
René, dokument, ČR, 2008, 85 minut
Režie: Helena Třeštíková, kamera: Martin Kubala, Petr Pešek, Stano Slušný, Marek Dvořák, Ondřej Belica, Václav Smolík, Miroslav Souček, Vlastimil Hamerník, zvuk: Vladimír Nahodil, Pavel Sádek, Jan Valouch, Václav Hejduk, Miroslav Šimčík, střih: Jakub Hejna, dramaturg: Michael Třeštík, Jan Gogola ml., Martin Štoll, hudba: Tadeáš Věrčák
Nejposlouchanější
-
Město ve stínu. Soumračné příběhy Jakuby Katalpy, Anny Bolavé, Franze Werfela a dalších autorů
-
Anna Saavedra: Dům U Sedmi švábů. Příběh magické stavby, kterou se majitel rozhodl zdemolovat
-
Jezero. Syrovou, apokalyptickou prózu Bianky Bellové čte Petra Špalková
-
Miloš Doležal: Jako bychom dnes zemřít měli. Život a smrt Josefa Toufara, kněze umučeného StB
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka

Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka






