Dokument o šílenství a pomoci

Před vypuknutím 2. světové války bylo díky vstřícnosti britského parlamentu a iniciativě dobrovolných organizátorů odvezeno z území Německa a jím okupovaných zemí do Anglie na deset tisíc židovských dětí, které tak byly zachráněny před jistou smrtí v koncentračních táborech. Mnohé z nich to ale neměly vůbec lehké: vedle ztráty svých nejbližších a prostředí, které znaly, byly paradoxně brány jako příslušníci nepřátelských národů.

České židovské děti zachránilo jen přestěhování do Anglie|foto: Česká televize

Jejich pozdější osud se - navzdory počátečnímu společnému údělu - velmi lišil. Některé se ocitly v pěstounských rodinách, některým se podařilo zajistit práci a povolení k pobytu pro své vlastní rodiny, mnohé viděly své nejbližší při odjezdu z domova naposledy. Na všech však zanechalo vytržení z bezpečí domova hluboké stopy, a to bez ohledu na to, zda jejich příběh skončil šťastně či tragicky. I po padesáti letech se v jejich stále bolestně živých vzpomínkách prolíná vděčnost za to, že jim bylo dopřáno přežít, s hořkostí údělu, který jim osud přichystal.

Autentické výpovědi některých z nich shromáždil Mark Harris do ojedinělého dokumentu, který je nejen nezvyklým a mimořádně působivým pohledem na holocaust, ale také svědectvím o tom, že i v dobách nejhoršího šílenství se najdou lidé ochotní podat svému bližnímu pomocnou ruku. Dvouhodinový snímek byl v roce 2001 oceněn Oscarem za nejlepší dlouhometrážní dokument, kromě toho získal i řadu dalších mezinárodních cen, mimo jiné i Cenu diváků filmového festivalu v Terezíně. Právem.

Harrisův dokument "Do cizí náruče" získal v roce 2001 Oscara|foto: Česká televize

Američan Mark Jonathan Harris, který začínal jako novinář, se dokumentární tvorbě věnuje od poloviny šedesátých let minulého století. Oscar za film Do cizí náruče je už jeho třetí zlatou soškou. První získal v roce 1968 za krátký dokument The Redwoods o vzniku jednoho národního parku, druhou pak za dlouhometrážní dokument Dlouhá cesta domů o osudech Židů, kteří přežili koncentrační tábory a jejich domoviny je odmítaly přijmout.