Dokonalý úkryt před každodenním světem. Letní dům Rolanda Rainera splývá s přírodou, říká Adam Štěch
V rakouské vesnici St. Margarethen najdete hned několik vynikajících příkladů rakouské moderny. Během padesátých a šedesátých let je tam budoval například vídeňský architekt Roland Rainer. Jako první si zde postavil svůj vlastní drobný letní dům ztrácející se ve stepní krajině Burgenlandu, idylické zemědělské oblasti na pomezí Rakouska Maďarska.
Již nějaký ten rok pravidelně jezdím za mým kamarádem, rakouským novinářem, kurátorem a publicistou Rolandem Hagenbergem do rakouské vesnice Raiding, ve které buduje jedinečné kulturní projekty. Při mé poslední cestě zpět jsem to vzal přes malou vesničku St. Margarethen, která během padesátých a šedesátých let přilákala celou řadu vídeňských intelektuálů a stala se centrem vernakulárního modernismu, kde architekti experimentovali s mezinárodními vlivy moderní architektury a kombinovali je s lokálními prvky respektující rurální charakter oblasti.
Dva domy v St. Margarethen postavil i významný Vídeňský architekt Roland Rainer, který patřil k předním evropským modernistům. Narodil se v roce 1910, studoval na Vídeňské technice a později se vydal na studijní cesty po Holandsku a Německu. Po druhé světové válce začal učit na několika univerzitách, například v Berlíně, Štýrském Hradci nebo v Mnichově. Zároveň se začal zabývat návrhy obytných i veřejných staveb. Mezi jeho nejvýznamnější projekty této doby patří Vídeňská městská hala, kterou navrhl a vybudoval mezi lety 1956 – 1962. Z této doby také vynikají jeho návrhy nábytku, ve kterých se ozývá vliv mistra vídeňské moderny Josefa Hoffmanna nebo jeho vlastní dům nedaleko zámku Schönbrunn.
Ve svém vlastním víkendovém domě v St. Margarethen vytvořil asketickou představu prázdninové rekreace. Dokončil ho v roce 1957 v nádherné prosluněné luční krajině. Svůj jednopodlažní víkendový dům skryl za masivní zeď postavenou z hrubých kamenů tak, že připomíná staré zdi rozdělující pole a pastviny. Tato zeď poskytla Rainerovi možnost vytvořit u domu jakési chráněné exteriérové atrium, ze kterého se vstupuje přímo do domu.
Jeho interiér je minimální. Jedná se v podstatě o jednolitou místnost rozdělenou tenkými dřevěnými příčkami a vybavenou jednoduchým dřevěným nábytkem. Venkovská rustikálnost se setkává s modernistickou čistotou a minimalismem bílé omítnutých zdí. Rainer ve svém malém, ale prostorově a materiálově překvapivém domě vytvořil uprostřed zemědělské přírody dokonalý úkryt před každodenním světem. O pár let později realizoval hned vedle další dům, tentokrát pro rodinu lékaře Grubera.
Související
-
Luxusní palác průmyslového věku. Adam Štěch představuje rozlehlou rezidenci De Ooievaar
Bohaté architektonické dědictví přímořského města Ostende charakterizuje jeden z nejpůsobivějších příkladů belgické moderny: Vila De Ooievaar.
-
Samuraj japonské architektury. Adam Štěch navštěvuje hotely architekta Toga Murana
Togo Murano, jehož tvorba obsáhla vše od rané moderny třicátých let až po postmodernu let osmdesátých, představuje v historii japonské architektury opravdový solitér.
-
Kde umění, design a architektura jedno jsou. Adam Štěch vyzdvihuje interiér Vily Borsani
Mistrovské dílo italského designu a architektury čtyřicátých let je dodnes precizně zachovalým příkladem tvorby legendárního designéra Osvalda Borsaniho.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
