Dobrý kritik by měl umět dobře vidět, slyšet a psát, říká zakladatel časopisu Svět a divadlo Karel Král
Po dvaatřiceti letech odešel z vedení časopisu Svět a divadlo jeho zakladatel a šéfredaktor Karel Král. Proč? Důvody popsal ve Vizitce Veronice Štefanové. Mluvili spolu ale také o jeho „anarchistických“ plánech, o nízkém ohodnocení kritiků a problematickém financování divadla, o vlivu režiséra Petra Lébla anebo o tom, proč je pro něj důležité, aby recenzent při psaní vyložil karty na stůl.
Divadlo jej v dospívání nebavilo, na žebříčku oblíbených uměleckých disciplín ho měl na posledním místě. Pokukoval spíš po dráze rockové hvězdy. Učil se na knihkupce, pracoval v antikvariátu a rád četl. Všechno včetně divadelních her. „Tak jsem se dostal k časopisu Divadlo a došel jsem k názoru, že to není tak blbé. Že i divadlo může být zajímavé umění,“ vzpomíná divadelní kritik Karel Král.
Tohle je divadlo, které neznáte
První inscenací, která jej o tom přesvědčila, byl Jakub a jeho pán v režii Ivana Rajmonta v Činoherním studiu v Ústí nad Labem. Divadlo jej nakonec zcela polapilo a on na Filozofické fakultě vystudoval divadelní a filmovou vědu.
Od konce sedmdesátých let pak působil v Divadelním ústavu, kde se, režimu navzdory, sdružovali kvalitní odborníci. Krátce po revoluci, v roce 1990, založil časopis Svět a divadlo, ve kterém se svými spolupracovníky toužil reflektovat divadlo ve světovém kontextu. „Nechtěli jsme se uzavírat ve své bublině a vydávat jen ryze divadelní články. Chtěli jsme přiblížit divákům divadlo, které neznají,“ vzpomíná. Sám se kromě vedení časopisu a psaní divadelních kritik věnoval režii, například v brněnské Huse na provázku nebo v pražském Divadle v Dlouhé. Toto rozkročení, jež by leckomu mohlo připomínat střet zájmů, ovšem vnímá jako výhodu. „Dovedl jsem se díky tomu na obě strany dívat s určitou tolerancí,“ konstatuje.
Dobrý divadelní kritik by se podle Karla Krále neměl při psaní zbavovat subjektivity, ostatně „vyškrtnout“ z vnímání představení životní a diváckou zkušenost ani není možné. Důležité ale podle něj je, aby kritik psal, co vidí, a nikoliv to, co si domýšlí. „Dobrý kritik má podle mě umět hlavně dobře vidět, slyšet a psát,“ shrnuje nutnou řemeslnou výbavu.
Související
-
Režisérovi věřím do poslední chvíle, říká herec a majitel Ceny divadelní kritiky Jakub Albrecht
Důvodem k pozvání Jakuba Albrechta do pořadu Vizitka je fakt, že před několika dny získal Cenu divadelní kritiky.
-
Jak se vyrovnat s historií? Skrz divadlo, vnímám ho jako doplněk publicistiky, říká Šimon Dominik
Během studií na DAMU ho nadchla poetika dramatika Toma Stopparda, kterého přeložil. Zajímají ho témata spojená s historií, má zkušenosti s regionálními divadelními scénami.
-
Zapněte si telefony, divadlo Laterna magika začíná. Radim Vizváry chce nalákat mladé publikum
Celý profesní život strávil na volné noze se spolupracovníky, které si vybral. Od ledna se ale pro mima, režiséra a choreografa Radima Vizváryho leccos změnilo.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Ze světa lesních samot
Román klasika české literatury zobrazuje dramatické změny poměrů na česko-bavorském pomezí v posledním čtvrtletí 19. století, kdy ustálený životní řád "světa lesních samot" narušila živelná katastrofa.
