Dobrá Voda u Českých Budějovic

4. říjen 2011

Dobré vody byly uctívány jistě i v předkřesťanské době. Proto byly prameny i později, to znamená v době plně křesťanské, zdobeny fáborky. Vyprávělo se tu o vílách a v lidových zvycích, zejména těch jarních, hrají studánky hlavní roli. Křesťané prameny a studánky označovali venkované svatými obrázky, modlili se tu a vyprávěli si o zázračných uzdraveních. U těch významnějších se stavěli kaple a někdy i velké kostely. Řada s „dobrých vod“ se spojila s poutními místy. Nejedno takové místo bylo nazváno Dobrá voda. V jižních Čechách je jich několik.

Nedaleko od Českých Budějovic je jedna „dobrá voda“ označena nádherným barokním chrámem. Eliptická centrála patří k nejvýznamnějším vrcholně barokním stavbám, však ji projektoval sám Kilián Ignác Dientzenhofer. Ke kostelu chodila v minulosti dvě procesí ročně a cestu jim ze středu města lemovaly kapličky, z nichž se dodnes zachovala pouze jediná. Počátky tak významného poutního místa musí souviset s pověstmi, které spojují realitou s fantazií a hranice mezi oběma je vždy značně nejasná. V Dobré Vodě pověstí o zázračném prameni známe několik.

Místní pramen vody prý objevil budějovický městský notář Jan Karmenský z Ebenfeldu a jeho žena Dorota. Pocházeli prý až z polského Krakova. Nemocné ženě se jednou ve snu zjevila Panna Marie a dovedla ji k léčivému pramenu za městem. Paní Dorota ve dne pramen neomylně nalezla, pila vodu a uzdravila se. Manželé z vděčnosti na místě nechali postavit kostelík, patrně spíše kapli.

Jiná pověst vypráví zcela jiný příběh, ale s podobným zázrakem. Slepý chlapec z Českých Budějovic sem chodil se svou matkou, která ho vodila na návrší ke kapličce. Jednou se nebohý chlapec matce vzdálil, bloudil v lese, až narazil na vlhké místo, kde vyhrabal jamku a z ní vytryskla voda. Znavený slepec se napil, omyl si tvář a oči. Stalo se nečekané. Hoch prohlédl a vrátil se k matce zcela zdravý. Jeho rodiče tu postavili kapli, u které se usadili poustevníci. Každopádně roku 1647 nedaleko zlatého dolu nechalo město Budějovice postavit lázeňskou místnost a novým lázním se až do 19. století říkalo Lázně u kapličky. Byly zrušeny až ve 20. století. Léčily se tu „nemoci údů“ a patrně úspěšně.

Spojení lázní a poutního místa spojeného se zázraky není ojedinělé, ale pouhou léčivostí vody se zázračná vyléčení vysvětlit nedají. Objevení pramene bylo v každé době považováno za zázrak, za zcela nadpřirozený jev a dar božstva. Člověk modlící se u pramene, mimo chrám, tak navazuje na staré duchovní tradice, které ho mohou spojit s dávno zapomenutou kultovní činností.

autor: Václav Vokolek
Spustit audio

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.

Václav Žmolík, moderátor

tajuplny_ostrov.jpg

Tajuplný ostrov

Koupit

Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.