Dětmar z Merseburku: Kronika

Kronika merseburského biskupa Dětmara vznikla zhruba mezi lety 1012-1018. Dílo patří k nejvýznamnějším pramenům raně středověkých německých dějin. Její autor, původem z hraběcího rodu pánů z Walbecku, byl dobře obeznámen s děním v utvářející se multietnické Říši a osobně spřízněn s členy vládnoucí saské dynastie. Živým jazykem jsou zde podány události zásadního historického významu i pouhé pozoruhodnosti, líčení politického vývoje střídají úvahy státoprávního charakteru či osobně laděné vzpomínky. Desetidílnou četbu na pokračování z raně středověké německé kroniky z překladu Bořka Neškudly a Jakuba Žytka připravil Miroslav Stuchl. V režii Ivana Chrze účinkuje František Derfler.

"Toto dílo vypisuje činy pěti císařů, totiž Jindřicha I. a jeho tří potomků: Oty, řečeného Ryšavý, Oty II. a Oty III., který byl nazýván krásný chlapec, a Jindřicha II. s přízviskem Zbožný. Tito císařové vládli statečně římské a německé říši sto sedm let. Autorem je biskup Dětmar z Merseburku. Protože byl Sas, nejvíce popisuje události, které tito císaři vykonali v Sasku." Těmito slovy se uzavírá rozsáhlá Kronika merseburského biskupa Dětmara, sepsaná zhruba mezi lety 1012-1018. Dílo patří k nejvýznamnějším pramenům raně středověkých německých dějin. Její autor, původem z hraběcího rodu pánů z Walbecku, byl dobře obeznámen s děním v utvářející se multietnické Říši a osobně spřízněn s členy vládnoucí saské (otonské) dynastie. Živým jazykem jsou zde podány události zásadního historického významu i pouhé pozoruhodnosti, líčení politického vývoje střídají úvahy státoprávního charakteru či osobně laděné vzpomínky. V době, kdy většinu historické produkce tvořila stručná letopisecká díla, jde o neocenitelný zdroj informací o způsobu myšlení a životních hodnotách tehdejších lidí. Avšak cena kroniky nespočívá pouze v její "říšské dimenzi", v podrobném popisu vlády jednotlivých králů, zvláště pak Jindřicha II., ale hlavně v jejím širším, středoevropském záběru. Díky Dětmarovi se dochovala řada zpráv o Polabských Slovanech, o formování polského státu za Měška I. a Boleslava Chrabrého a v neposlední řadě i o dějinách českého státu, který kolem roku 1000 procházel svou první závažnou krizí. Bez Dětmara by bylo velmi obtížné zrekonstruovat událostí let 1002-1004, kdy český knížecí stolec přecházel takřka z ruky do ruky a nakonec se ocitl v moci polského vládce Boleslava Chrabrého, a také naše vědomosti o počátcích panování knížete Oldřicha by byly značně kusé. Kompletní vydání Dětmarova díla, vůbec první v češtině, tedy představuje významný příspěvek k poznání dějin našeho kulturního prostoru a vyplňuje se jím mezera v edičních počinech posledních desetiletí.

Desetidílnou četbu na pokračování z raně středověké německé kroniky z překladu Bořka Neškudly a Jakuba Žytka připravil Miroslav Stuchl. V režii Ivana Chrze účinkuje František Derfler.

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.