Dalibor Tureček: Já jsem Čech a kdo je víc...

Zamyšlení v autorské interpretaci poslouchejte na Vltavě od 15. června 2015 vždy v 15:05. Po odvysílání se jednotlivé díly objeví v jednom článku na stránce Hry a literatura. Zůstanou tam vždy po dobu jednoho týdne.

Dějiny se zdají být vystavěny z kamenných monolitů, nehybných a pevně odolávajících času. Zeptejme se jen průměrně vzdělaného středoškoláka na vzorný příklad českého historického hrdinství. Odpověď patrně bude - ve stopách Jiráskových románů a Vávrových filmů - jasná: husitství.

Jenomže ona samozřejmost odpovědi je tu dána teprve Jiráskem. Pokud budeme číst práce našeho dnešního předního odborníka na husitství, profesora Petra Čorneje, vyvstane nám před očima velmi proměnlivý obraz. Těmito slovy představuje literární historik Dalibor Tureček svoje úvahy na téma středověké hrdinství v literatuře obrození.

Výmluvné jsou už názvy jednotlivých částí: první z nich se jmenuje Óda na Jana Žižku od Puchmajera k Jiráskovi, aneb mýtus husitství, druhá Jihoslovanští junáci v české kultuře, aneb import heroičnosti, ve třetí části se autor zabývá tématem dramatu J.K.Tyla Kutnohorští havíři aneb biedermeierovská polemika s revolucí. Část, nazvaná Zeyerovo „dekorativní hrdinství“ se zamýšlí nad rozplynutím heroičnosti v kráse, závěrečná úvaha otázku heroičnosti v naší literatuře shrnuje: Hrdinové směšní a všednodenní, aneb český antihrdina před Švejkem.

Autor: Dalibor Tureček Režie: Zdeněk Kozák

Natočeno v Brně.