Dagmar Pecková: Babičky a tetičky zpívat nechci

13. září 2019
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Dagmar Pecková

Denně běhá deset kilometrů, dostala se z deprese a o svém současném rozpoložení mluví jako o boomu středního věku. Hostem vltavské Vizitky byla mezzosopranistka Dagmar Pecková. S Danielem Jägerem mluvila o své lásce ke Kurtu Weillovi i o tom, jakou „životnost“ mají pěvci v operních domech v zahraničí.

V „operním byznysu“ se pěvkyně Dagmar Pecková pohybuje skoro čtyřicet let. Ve svých osmapadesáti nemá problém mluvit o tom, že její hlas už nedosahuje lehkosti koloraturního mezzosopránu, jímž vládla před porodem svých dvou potomků.

Hlas mi ztěžknul, ale zároveň jsem zjistila, že v dramatických oborech se neuplatním, protože do dramatična se nevyvinul.

„Netvrdím, že končím se zpíváním, ale v opeře, v jaké mě lidé znali, už pokračovat nebudu. Babičky a tetičky, takové ty malé role staršího charakteru, zpívat nechci. Navíc duševně ani tělesně se na ně fakt necítím,“ dodala.

Dagmar Pecková a Štefan Margita, Nová scéna ND

Plánů má nicméně pořád dost. V únoru 2020 bude mít v pražském Divadle Rokoko premiéru projekt Pecková zpívá Weilla v režii Michala Dočekala. Posluchačům nabídne skladby Peckové oblíbence, německého hudebního skladatele Kurta Weilla (1900 - 1950). Řada dojde i na ty, které napsal spolu s dramatikem Bertoltem Brechtem. Pecková je přednese s orchestrem v komornějším obsazení, plánuje také, že mezi písněmi bude více hovořit.

Dagmar Pecková

„Brecht s Weillem mi připadají ve vývoji písně a opery důležití, jejich tvorba patří ke kulturnímu dědictví. Oba měli pohnutý život, je důležité, aby je lidi znali,“ míní Pecková. Weillovský program předvedla už před dvěma lety v pražské Lucerně, tehdy od české kritiky nesklidila příliš nadšené recenze. Odlišně prý Weillovy skladby v jejím provedení vnímali návštěvníci festivalu ve skladatelově rodném Dessau v Německu. „Byli jsme první zahraniční soubor, který festival zahajoval, a měli jsme osmnáctiminutový potlesk vestoje.“

Není jim co vyčítat

Ve Vizitce se Dagmar Pecková vyjádřila k situaci v Opeře Národního divadla, do které letos v roli uměleckého šéfa nastoupil Per Boye Hansen.

„Vedení není co vyčítat. Kdyby se našel někdo z Česka, kdo bude tuto práce dělat dobře a nebude mít strach se situací v opeře něco provést, už by na té pozici místo pana Hansena byl. Já zpívala v cizině třicet let a nikdy jsem nezažila, že by pěvce do souboru přijali po studiích a vynášeli ho nohama napřed,“ poukazuje na praxi z německy mluvícího prostředí, kde umělci dostávají automaticky termínované smlouvy.

Čtěte také

„Pokud si někoho nechají v souboru patnáct let, musí ho pak platit až do důchodu. Všichni přemýšlí, co se jim finančně vyplatí, není nic horšího než zpěvačka, která v padesáti sice dostane gáži, ale nezpívá. Samotné je mi to líto, ale pokrok nezastavíš.“

Jak vnímá Dagmar Pecková sociální sítě, proč věnuje příští ročník chrudimského festivalu Zlatá Pecka řecké sopranistce Marii Callas, jak se na ní podepsala práce pod uměleckou agenturou a stála by ještě o angažmá v Operě Národního divadla? Poslechněte si celou Vizitku.

Spustit audio