Silvia Hroncová: Z Národního divadla odcházím s velkou odbornou i lidskou zkušeností

Sólisté a členové souborů ND považují Hansenův výběr za netransparentní a v dopise se ptají, jaká etika a manažerská kultura má vládnout v instituci jako je Národní divadlo. A také na způsob, jak zajistit, aby vedení efektivně a hospodárně nakládalo s finančními prostředky ze státních dotací. „Naše rezignace měla přispět právě k tomu, abychom nestáli v cestě k nastolení těchto otázek“, uvedli Silvia Hroncová a Petr Kofroň ve společném prohlášení.

Utrpení knížete Sternenhocha|foto: Patrik Borecký

„Jako své spolupracovníky si nás vybral ředitel Jan Burian. Po nástupu jsme museli rychle dokončit přesun Státní opery pod hlavičku Národního divadla. Zadáním bylo zachovat oba orchestry a sbory a vytvořit jeden společný ansámbl sólistů. Krátce na to se začala připravovat rekonstrukce budovy Státní opery. Směřování opery bylo tedy velkým kompromisem mezi uměleckými představami a provozními možnostmi.“

Inscenace Tramvestie|foto: Patrik Borecký

Za jeden z největších úspěchů považuje Silvia Hroncová uvedení opery Ivana Achera Sternenhoch.

Ze Sternenhocha se stal fenomén a to se v kterémkoliv divadle podaří jen málokdy. Je zadostiučiněním, že jsem mohla být přitom.

Objednávky a uvádění oper současných českých skladatelů jsou akvizicí, která bude s érou ředitelů Hroncové a Kofroně nepochybně spojována. Tuto dramaturgickou linii na Nové scéně ND modeloval především Petr Kofroň. „Soudobá hudba je jeho doména, ale většinou se nakonec s dramaturgií, která musí v případě tak velkého divadla cílit na široké publikum, ztotožnil.“

Šéf opery Národního divadla Petr Kofroň: Opera je snobský žánr

• Upravit
• Smazat

Jaké Národní divadlo by si přál a jak se mu daří naplňovat představy, s nimiž přijal funkci v jeho vedení? Petr Kofroň je třetí sezónu uměleckým ředitelem obou operních domů naší první divadelní scény.

Druhý ročník festivalu Opera Nova, který ND pořádá jako přehlídku soudobých především českých oper, začíná 23. června. Letos zazní mimojiné Tramvestie Petra Wajsara, Patterns Steva Reicha, Němý kanár Rudolfa Komorouse nebo opera Marka Piačka 66 sezón, z níž jsme v rozhovoru poslouchali ukázky.

„Na Národní divadlo jsou kladeny největší nároky, pobírá nejvyšší dotace a proto je ostře sledované a kritizované. Za každou operní inscenací je ale několikaměsíční či dokonce několikaletá práce. Proto celý soubor zamrzí, když je odbyta krátkým negativním článkem. Ne vždy je kritika objektivní, ne vždy bere v úvahu kontext. Jsou to dva světy, svět divadla a svět reflexe.“

Nepřišel jsem do Prahy dělat revoluci, říká nový ředitel Opery Národního divadla a Státní opery

V Opeře Národního divadla a ve Státní opeře hrozí stávka. Umělcům se nelíbí nástup nového šéfa Pera Boye Hansena a sepsali proti němu otevřený dopis. Podpis připojilo víc než 300 změstnanců divadla. „Je důležité, abychom spolu mluvili. Chci ukázat, že jsem nepřijel do Prahy, abych dělal revoluci, chci vést operu správným směrem,“ říká Per Boye Hansen v rozhovoru s Marií Bastlovou.

Za úspěch považuje Silvia Hroncová fakt, že se i po čas rekonstrukce budovy Státní opery podařilo udržet pestrý repertoár. Každý rok připravili ve všech budovách Národního divadla 8-10 premiér. Ke spolupráci přizvali řadu českých režisérů a několik slovenských, kteří v Národním divadle dosud neměli možnost pracovat. Proběhla řada koprodukcí, Strausovu Salome například uvedl oceňovaný polský režisér Mariusz Trelińsky. Pohostinsky vystoupili Jose Cura, Edita Gruberová nebo Piotr Beczała.

Svou Vizitku pojala Silvia Hroncová jako ohlédnutí za šesti sezónami svého působení v čele oper Národního divadla.