Co s pražskou Štvanicí? Kromě sportu si na ní místo nachází i kultura. Určitou nedostupnost by si ale měla zachovat
O minulosti, současnosti i vyhlídkách na budoucnost pražského ostrova jsme debatovali s Richardem Biegelem, Radkem Kolaříkem, Ivo Kristiánem Kubákem a Janem Faltysem.
„Štvanice je ostrov, o kterém málokdo ví, v podstatě ho prosviští po té magistrále, dnes trošku zpomalené zastávkou,“ říká na úvod ArtCafé historik umění Richard Biegel. „Ale to místo bylo úplně kruciální. Protože tam, kde dneska vede ta, bohužel dálnice – a doufám, že v budoucnosti městská třída – tam byl hrozně důležitý přechod přes řeku a na obou stranách, jak na straně Nového města a budoucího předpolí Karlína, tak na straně Bubnů, byl opravdu barevný svět,“ dodává.
Ostrov lidové zábavy i sportu
Štvanice patří mezi největší pražské ostrovy, původně byla obklopena dalšími ostrůvky a tvořila tzv. Velké Benátky, souostroví, propojené můstky, obtékané rameny řeky, s mlýny na březích.
Postupně se ostrov sám stal místem pražské zábavy, název Štvanice vychází ze štvaní zvěře, které se na ostrově provozovalo jako kratochvíle, než bylo zakázáno na začátku v 19. století. Jak dodává Richard Biegel, ostrovy se velmi proměňovaly, na Štvanici bývalo varieté, ledárny, dva taneční hostince, ze kterých jeden, coby Vila Štvanice, stojí dodnes. Na západní špici ostrova najdete elektrárnu, ve východní části tenisové kurty a skatepark. Ostrov postupně proťaly dva mosty – železniční Negreliho viadukt a Hlávkův most.
Bývalá kavárna opět ožívá díky čtyřem kulturním iniciativám
V roce 1931 vyrostl na Štvanici první otevřený zimní stadion s umělým ledem u nás a u něj podle návrhu Josefa Fuchse a Bohumila Steigenhöfera i funkcionalistická kavárna. Stadion byl v roce 2011 zbořen, kavárna stojí dodnes, i když její někdejší slávu a krásu není zrovna snadné rozpoznat.
Právě v bývalé kavárně, která postupně sloužila jako restaurace nebo diskotéka, se na konci listopadu otevírá nový kulturní podnik Fuchs2. Budovu si společně od města zapůjčily spolek Containall/Stalin, Přístav 18600, loď Altenburg1964 a Vila Štvanice a budou společně dramaturgicky zaštiťovat hudební nebo divadelní program.
Snažíme se ten prostor pozvednout, ale chceme zachovat patinu 90. a raných nultých let.
Jan Faltys ze spolku Containall/Stalin
V ArtCafé jsme mluvili i o studii o využití ostrova, kterou před pěti lety představilo studio RKAW a v soutěži s ní obsadilo druhé místo. První nebylo uděleno a po letech čekání se zdá, že podle návrhu Radka Kolaříka a jeho týmu se možná opravdu začne Štvanice měnit k lepšímu. Svůj ráz by ale rozhodně úplně ztratit neměla, jak podotýká i sám architekt: „Určitá nepřístupnost toho ostrova je zachování hodná, protože to dělá z ostrova ostrov, že vlastně je trošku nedostupný a tím pádem vzácný.“
Celé ArtCafé včetně příspěvku od kolegů z Radia Wave o průvodci po pražském umění nazvaném Kurátor a včetně hudby podle výběru Pavla Zelinky si můžete poslechnout zde:
Související
-
Plovárna ve druhém patře na Rohanském ostrově upozorňuje na nepřístupnost pražských břehů
Na Rohanském ostrově v pražském Karlíně jsou nyní k vidění instalace, které vznikly pro krajinářský festival Landscape.
-
Zaplavte si na nábřeží! O plovárnách zaniklých, fungujících i plánovaných
V Berlíně vznikly na řekách plovoucí bazény. V Kodani si zaplavete téměř kdekoli. Jaké možnosti nabízí a nabízela Praha? A kam vyrazit za kouzlem prvorepublikové plovárny?
-
Porno na Vltavě. Večer překladatelů naplnil Vilu Štvanice a ukázal, že Hollinghurst je ještě cudný
Porno na Vltavě. Tak média pojmenovala letní kauzu, kterou rozpoutala jedna pohoršená posluchačka Českého rozhlasu Vltava. Nelíbilo se jí, že si děti mohly před...
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.