Plovárna ve druhém patře na Rohanském ostrově upozorňuje na nepřístupnost pražských břehů

Krajinářský festival Landscape letos objevuje pražskou divočinu. Zaměřil se proto na lokality, o nichž se aktuálně diskutuje. Jednou z nich je i Rohanský ostrov v pražském Karlíně. Vznikl v polovině 16. století říčními nánosy a mezi lety 1920 a 1930 byl spojen s Libeňským ostrovem. Příští rok začne první fáze výstavby komplexu Rohan City v místě bývalého brownfieldu. Budoucí proměnu Rohanského ostrova reflektovali i umělci a architekti v rámci letošního festivalu Landscape. Většina jejich děl a instalací bude na ostrově k vidění do konce září, kdy festival končí. Déle zůstane například dřevěná Brána studia H3T architekti. „Tuším, že to tam zůstane do té doby, dokud se tam nekopne do země," říká Štěpán Řehoř ze studia H3T architekti.

Umělecké záchodky Kurta Gebauera nebo prohnilá stoletá lípa. Umělci oživili pražský Vítkov

• Upravit
• Smazat

Téma šestého ročníku krajinářského festivalu Landscape, který v Praze trvá až do konce září, zní: Objevte pražskou divočinu!

Kopnout do země, jak říká, by se mohlo příští rok, pokud developer získá všechna potřebná povolení. Urbanistickou studii Rohan City totiž koncem května definitivně podpořila městská část Praha 8. Zanedbaný Rohanský ostrov by se podle studie měl proměnit v lukrativní obytnou čtvrť s parky, vodními plochami i protipovodňovými bariérami. Brána studia H3T architekti je pomyslnou bránou do nové zástavby, z vyhlídkové plošiny lze vidět celou lokalitu. Další instalací tohoto studia je dřevěná konstrukce schodiště, které upozorňuje na zlepšení přístupu k tamnímu přívozu.

Na nepřístupnost pražských břehů upozorňuje i pro festival Landscape vytvořená Plovárna ve druhém patře, která vznikla z podnětu Společnosti pro zahradní a krajinářskou tvorbu a krajinářská architektka Jana Pyšková říká, jak plovárna vznikla: „Plovárna ve druhém patře vznikla z původního nápadu, že vytvoříme jakousi říční zahradu, protože to je právě místo, které je těsně u řeky. Když jsme na místo přišli, zjistili jsme, že jsme sice pět metrů od řeky, ale deset metrů nad ní, na šikmém strmém břehu, takže se nikdo z nás k řece nedostane. Uvědomili jsme si paradox, že velká část pražských břehů zejména v centru je nedostupná.“

Benedikt Tolar - Aj Vana Bí|foto: Michal Barbuščák, Antonín Malý

Nedaleko Přístavu 186 00 tak v řídkém lese mezi stromy vznikla pláž s moly, dočasnými jezírky, mlhou a kapkami vody. „Na tomto poměrně vyprahlém místě jsme vytvořili možnost posezení ve stínu. A jak maminky s malými dětmi, tak dospělí lidé říkají, že je mrzí, že jsou sice na břehu řeky, ale k řece vlastně nemůžou.“

Na Štvanici jsou v rámci festivalu Lansdcape k vidění také sochy z dílny Dagmar Šubrtové nebo Marie Zandálkové. Výtvarník Roman Franta rozmístil lehátka s motivem slunéčka sedmitečného a k zastavení a odpočinku vybízejí i jeho přenosné molitanové objekty v barvách trikolory a ve tvaru brouků, které vytvořil spolu s Katarínou Chalániovou.