Zaplavte si na nábřeží! O plovárnách zaniklých, fungujících i plánovaných

7. srpen 2018
Dámský bazén v Prvních podolských lazních, později znamých jako Žluté lazně

V Berlíně a Vídni vznikly na řekách plovoucí bazény. Ve Stockholmu a Kodani si zaplavete téměř kdekoli.  Jaké možnosti nabízí a nabízela Praha? A kam vyrazit za kouzlem prvorepublikové plovárny?

Blog Vyšehradskej jezdec mapuje vyšehradskou historii a zajímavé stavby v této lokalitě. Pavel Friš, autor stránek, věří, že si díky nim budou Pražané víc vážit okolí svého bydliště, kam patří i řeka Vltava.

V řece od jara do podzimu

Ahoj! aneb Na počátku byla voda!

Kulturní dějiny plavání jsou plné zajímavých událostí, osobností a příběhů

Co mají společného Goethe a Akira Kurosawa, Jack London a Lord Byron nebo Francis Scott Fitzgerald a Benjamin Franklin? Všichni byli vášnivými plavci.

Na webu se dočtete i o dobových plovárnách. V 19. století na Malé Straně (u dnešního Kosárkova nábřeží) fungovaly Vojenská a Občanská plovárna a další plovárny byly pod Františkem, na Žofíně a pod Střeleckým ostrovem. Na konci 19. století přibyla plovárna pod Vyšehradskou skálou. S výjimkou Občanské plovárny se jednalo o sezónní, dřevěné, plovoucí plovárny. „Pontony byly doplněny o pokladnu a převlékárny. Vše se muselo vždy na jaře sestavit a na podzim zase demontovat,“ vysvětluje Pavel Friš. Dřevěné plato s vyříznutými otvory bylo tehdy rozděleno na pánskou a dámskou část a pod jedním z bazénů bylo dno pro neplavce.

Za prvorepublikovou atmosférou do Senohrab

Čtěte takéProč jsou dneska všude biotopy? A která koupaliště jsou nejkrásnější?

Půl hodiny od Prahy se na břehu Sázavy nachází příměstská plovárna Senohraby. Vznikla již před 120 lety a o její znovuzrození se zasadil i Vojtěch Kašpar. Historické prameny chrlí bezpočet slavných osobností, které do Senohrab vyrážely za odpočinkem, zábavou či kulturou. Na rozdíl od pontonových plováren má ta senohrabská zázemí na břehu. „Každá velká voda mění ráz říčních břehů, čemuž se musíme přizpůsobovat,“ doplňuje Kašpar. Dřevo ale zůstalo i zde hlavním materiálem, se kterým se návštěvníci setkají u pokladen, převlékáren, pohostinského zařízení i na říčním pontonu. Negativní dopad na oba typy plováren měla výstavba přehrad, což výrazně ochladilo teplotu vody. Voda z přehrad se totiž vypouští ode dna, kde je chladnější. Naopak v zimě se tento fakt projevuje obráceně a voda v řekách kvůli tomu nezamrzá. Od 50. let přehrady zapříčinily úpadek plováren i zimního říčního bruslení. Na poklesu popularity říčních plováren se podílela i dříve nevalná čistota vody. Ta se ale dnes naštěstí zlepšuje, takže zájem o koupání v řekách opět roste.

Urban swimming je nejen o koupání

V Praze začíná krajinářský festival Landscape zaměřený na pražskou divočinu

3 dny, Jan Soumar

Šestý ročník mezinárodního krajinářského festivalu Landscape zahájí dnes v 16 hodin koncert nazvaný „Eskalace dobra na Vítkově“. Festival otevírá diskuzi na téma využití veřejného prostoru a městské krajiny.

I když Karolína Vránková, která píše do týdeníku Respekt o trendech a stylu, nemá ráda věčné remcání na stav hlavního města, řeku by podle ní mohla Praha využívat lépe. Koncepci rozvoje vltavských břehů rozpracoval Institut plánování a rozvoje a podle Vránkové stojí za nahlédnutí.  V souvislosti s moderním pojetím využití řek ve městech se mluví o tzv. urban swimmingu. „Není to jen o plavání ve městě. Patří sem i další zážitky jako setkávání s přáteli, kupování občerstvení, stylové oblečení. Je to takové užívání si města ve vodě nebo na nábřeží,“ doplňuje Vránková. Urban swimming se už provozuje i v Česku. Třeba na městské plovárně v Plzni, kde spolek Pěstuj prostor přivádí k životu opuštěnou plovárnu. Tančí se tam, hraje se divadlo, griluje.

Pavel Friš, Karolína Vránková, Vojtěch Kašpar a moderátor Tomáš Novotný

Pokud by i Praha chtěla řeku a její okolí využívat lépe, stačí podle hostů pátečního ArtCafé využít model z minulosti – nevymýšlet bombastické projekty, ale držet se jednoduchých levných staveb, které se v historii osvědčily.

Poslechněte si celé ArtCafé, jehož součástí je i reportáž o vnitroblocích od kolegů z Radia Wave a hudební výběr Pavla Zelinky na téma voda a plávání.