Co Rom, to muzikant? Příběh romské hudby v Česku od cimbálovky po pop
Dokument Ivety Demeterové a Daniela Kupšovského propojuje pomocí významných současných romských hudebníků historii a současnost, romství a češství, cimbálovku, houslové lamentace, čardáš, rompop, jazz, klasiku, operu, muzikál i rap.
V rámci Roku české hudby bychom neměli zapomenout na Romy, kteří do českého hudebního prostředí přispívají už od svého příchodu do našich zemí. Historie hudby, kterou skládají a interpretují, je pestrá jak po stránce stylů a žánrů, tak po stránce hudebních osobností. Z jakých historických zdrojů čerpají Milan Kroka, Antonín Gondolán, Ida Kelarová, Josef Šenki? Respektují tradice i jeden druhého? Považují svou hudbu za českou nebo romskou? Jakou romsky zpívanou píseň považují za svou hymnu? A jak by zněla česká hymna v romských aranžích?
Rok české hudby
Česká hudební historie má zajímavou tradici. Před 100 lety se při příležitosti stého výročí narození Bedřicha Smetany poprvé vyhlásil Rok české hudby. Od té doby se každých 10 let připomínají výročí narození či úmrtí významných českých skladatelů a interpretů klasické i populární hudby. Letošní ročník jsme se v rámci Radiodokumentu rozhodli věnovat romské hudbě a romským interpretům.
Je Romská hudba česká?
Tuto otázku zodpovídá například klavírista a skladatel Tomáš Kačo: „Chtěl bych, aby se moje hudba lidem líbila, ne protože jsem Rom, ale kvůli tomu, jaká ta hudba je sama za sebe. Čech, Rom, Američan, klavírista… to jsou jenom nálepky. Jediná kategorie je lidskost.“
Zpěvák František Bartoš alias Ferry B, který často hraje se saxofonistou Felixem Slováčkem, říká „Já hraju jak pro Romy, tak pro neromy. Říkám neromy, protože Češi jsme všichni. Mám třeba sloku česky a refrén romsky, a nikomu to nevadí.“ Felix Slováček k tomu dodává: „Tam jsou všechny ty melodie provázané neobyčejnými harmoniemi toho romského cítění.“
Zpěvačka Monika Bagárová tvrdí, že romská hudba není totéž co česká, a že se jí líbí, když romsky zpívají i neromští čeští interpreti, například David Kraus. Vedoucí institutu etnomuzikologie fakulty humanitních studií Univerzity Karlovy Zuzana Jurková dodává: „Já si myslím, že není nic jako romská hudba. Můžeme říkat, kdy jakou hudbu Romové provozují a kterou považují za svojí. Kdybychom říkali „romská hudba“, museli bychom tam nacpat flamenco, čardáš i ruské romance, a na nich nenajdeme nic společného. Proto mám kurz Hudba Romů.“
Hudba v genech
Dokument pátrá také po tom, zda jsou Romové obecně muzikálnější než neromové. O tom, jak ovlivnil jejich hudební cítění otec už v útlém věku, mluví Antonín Gondolán, Ida Kelarová i Jan Dužda mladší. Všichni se hudbou dnes živí, a každý z nich provozuje jiný styl. Jednou z líhní romských hudebních talentů je město Rokycany, odkud pochází například Giňovci, nebo kapely Le čhavendar a Kale, se kterou zpívala zesnulá Věra Bílá. Jan Dužda říká „Rokycany se specializují na vícehlasé harmonie a vokálové zpěvy. Unisono je tam sprosté slovo.“
Související
-
Kosmopolitní Brusel i cirkusové maringotky Jižních Čech
Trojice se španělským názvem Las Lloronas začínala jako pouliční muzikantky, což je neocenitelná škola, jak si poradit v jakékoli situaci.
-
Pustit mezi sebe gadža? Proč ne, když je super muzikant, říká šéf Romské cimbálové hudby Josef Giňa
Třináct let chodil na housle, hru na cimbál s ním piloval otec, na dobrý prstoklad dohlížela babička, vynikající kontrabasistka. Nauku ho doučoval folklorista Štěpán Kotek.
-
Ostrava cikánská. Jak se žije romské komunitě v naší moravskoslezské metropoli
Rozhlasovou koláží novináře, publicisty a básníka Ivana Motýla připomínáme Mezinárodní den Romů.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka