Clara Janésová: Oféliin hlas

Vladimír Holan: Noc s Hamletem
Vladimír Holan: Noc s Hamletem

Četba z knihy nazvané Oféliin hlas španělské básnířky a překladatelky z češtiny Clary Janésové. Ta v knize poetickým jazykem vypráví svůj příběh setkání s básníkem Holanem.

Vrátíme se tak do sedmdesátých let, kdy navštívíme pražskou Kampu i barcelonskou čtvrť Pedralbes, zavítáme však také do prostoru mezi tato dvě místa – do prostoru mýtu a tajemství.

Setkání na hraně mýtu a skutečnosti

Celý můj život byl prologem k tomuto okamžiku. Tuto větu – následovanou pomlkou – pronáší španělská básnířka Clara Janésová ve své knize La voz de Ofelia. Troufalé přiznání, že více než třicet let jejího žití bylo jen přípravou, jakýmsi seminářem k setkání s člověkem, kterého celou tu dobu ve svém životě tušila, zní i dnes jako něco přinejmenším tajemného.

Když však Španělka jen o chvíli později přiznává, že místem onoho setkání byl ostrov Kampa a tím dávno tušeným byl básník Holan, chce se čtenáři na chvíli ustrnout v úžasu. A vtírají se otázky – jak se španělská literátka dostala k Holanovi? Co ji přimělo jednoho dne sednout do letadla a namísto odpovědi na Holanův dopis přiletět do Prahy? Co cítil Holan k ní? Několik odpovědí může nabídnout text knihy, která Janésové v Česku vyšla pod názvem Oféliin hlas.

Už z názvu je možné vyčíst cosi o vztahu těchto dvou básníků - Holanova Noc s Ofélií sice zůstala nedokončená, přesto však v jejích verších tušíme Barcelonu a jednu její obyvatelku, která „kladla na stůl mušle, lastury a škeble...“

Právě Barcelona, respektive její okrajová čtvrť Pedralbes, je jedním z dějišť Oféliina hlasu. Tím dalším je pochopitelně Kampa, Holanův byt v domě U Lužického semináře, i jeho předchozí místo v dnešní takzvané Werichově vile.

Příběh knihy má však ještě jedno dějiště. Je jím svět mýtu. Právě takový svět, jaký ožil v Noci s Hamletem, jaký měl povstat i v Noci s Ofélií, přesně takový prostor – kdesi mezi literaturou a skutečností – je kulisou neuvěřitelného vyprávění o znovuobjevení lásky, něhy, ale také poezie, je to příběh o návratu do života, příběh Eurydiky vyvedené z podsvětí.

Oféliin hlas nám zároveň představí Prahu sedmdesátých let očima třicetileté Španělky. Ta se hned v úvodu velmi upřímně ptá sama sebe – jak bude vypadat cesta do země, o které nic neví, za člověkem, jehož jazykem nemluví?

Namísto odpovědi poslouží posluchačům stanice Vltava pětidílná četba na pokračování, ve které Oféliin hlas představíme tak, jak jej přeložila Adriana Krásová.


Účinkuje: Olga Kaštická

Autorka: Clara JanésPřeklad: Adriana KrásováRežie: Tomáš Soldán v Tvůrčí skupině Olomouc