Charles Ferdinand Ramuz: Vzpomínání na Igora Stravinského
Z rozsáhlého autobiograficky laděného eseje, v němž švýcarský frankofonní prozaik vzpomíná na svá setkávání s významným hudebním skladatelem, představujeme fragmenty týkající se seznámení obou velkých tvůrců na podzim roku 1915. Premiéru poslouchejte online po dobu čtyř týdnů po odvysílání.
Švýcarský francouzsky píšící prozaik Charles Ferdinand Ramuz (24. 9. 1878 Cully-sur-Lausanne – 23. 5. 1947 Lausanne) žil po studiích filozofie v Paříži (1902–1914), kde se věnoval literární tvorbě a vydal své první romány, v nichž se přikláněl k naturalismu i k románům vývojové psychologie.
Po roce 1914 se vrátil do Švýcarska, od r. 1930 až do své smrti v r. 1947 žil v ústraní v Cully ve vaudském kantonu. Vaudský kanton spolu se sousedním kantonem valaiským se stal hlavním dějištěm a dominantou jeho románů.
Ve svém životě i tvorbě chtěl být blízko elementárnímu – hledal je v přírodě a v osudech venkovských lidí. Po návratu do země svých předků hledal stopy věčnosti a kontinuity v životě sedláků a v monumentálnosti přírody a živlů.
Ramuzovy vzpomínky na Igora Stravinského vyšly původně v esejistickém souboru Šest sešitů (Six Cahiers, 1928–1929). Autor vzpomíná mj. na spolupráci při přípravě libreta k Příběhu vojáka, ale věnuje se i zcela prostým lidským setkáním dvou osobitých tvůrců.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
-
Džuniči Saga: Zpověď šéfa jakuzy. Syrový pohled do srdce japonského podsvětí a fungování tamní mafie
-
Clare Dwyer Hogg: Sbohem. Svatopluk Skopal v příběhu o zradě, přiznání a (ne)možnosti vykoupení
-
Jean Paul: Doktor Škrtikočka jede do lázní. Rozmanité příběhy jednoho podivína a cynika
-
Anton Pavlovič Čechov: Višňový sad. Mistrovské drama s Tatianou Dykovou v hlavní roli
Nejnovější hry a četba
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.