Charles Ferdinand Ramuz: Vzpomínání na Igora Stravinského

Švýcarský francouzsky píšící prozaik Charles Ferdinand Ramuz (24. 9. 1878 Cully-sur-Lausanne – 23. 5. 1947 Lausanne) žil po studiích filozofie v Paříži (1902–1914), kde se věnoval literární tvorbě a vydal své první romány, v nichž se přikláněl k naturalismu i k románům vývojové psychologie.

Po roce 1914 se vrátil do Švýcarska, od r. 1930 až do své smrti v r. 1947 žil v ústraní v Cully ve vaudském kantonu. Vaudský kanton spolu se sousedním kantonem valaiským se stal hlavním dějištěm a dominantou jeho románů.

Ve svém životě i tvorbě chtěl být blízko elementárnímu – hledal je v přírodě a v osudech venkovských lidí. Po návratu do země svých předků hledal stopy věčnosti a kontinuity v životě sedláků a v monumentálnosti přírody a živlů.

Ramuzovy vzpomínky na Igora Stravinského vyšly původně v esejistickém souboru Šest sešitů (Six Cahiers, 1928–1929). Autor vzpomíná mj. na spolupráci při přípravě libreta k Příběhu vojáka, ale věnuje se i zcela prostým lidským setkáním dvou osobitých tvůrců.